Plánujete cestu lodí přes oceán a navigujete podle map z doby, kdy ještě nikdo netušil, že Země je kulatá. Absurdní? Přesně tak dnes fungují ekonomické modely, kterými vlády a finanční instituce odhadují dopady klimatické krize.
Modely, které nevidí bouři
Jádro problému je překvapivě prosté: současné ekonomické modely předpokládají, že budoucnost se bude chovat jako minulost. Počítají s tím, že oteplování planety bude postupně zpomalovat ekonomický růst prostřednictvím vyšších průměrných teplot. Co ale zcela ignorují? Šoky – extrémní povětrnostní katastrofy, kaskádové selhání ekosystémů a klimatické body zlomu.
„Neřešíme zvládnutelné ekonomické úpravy,“ upozorňuje Dr. Jesse Abrams z Univerzity v Exeteru. „Klimatologové, které jsme oslovili, byli jednoznační: současné ekonomické modely nemohou zachytit to, co je nejdůležitější – kaskádové selhání a složené šoky, které definují klimatické riziko v teplejším světě.“
Svět se přitom rychle blíží k hranici 2 °C globálního oteplení. Některé klimatické body zlomu – jako kolaps klíčových atlantických proudů nebo grónského ledového příkrovu – jsou podle vědců už na dosah, nebo dokonce už probíhají. Jejich aktivace by měla globální důsledky pro celou společnost.
Když HDP roste i po katastrofě
Paradox: hrubý domácí produkt může po klimatických katastrofách dokonce růst – díky výdajům na obnovu. Jenže co HDP nezachytí, jsou ztracené životy, narušené společenské struktury a degradované ekosystémy. „Některé modely říkají, že při oteplení o 3 až 4 °C utrpíme ztrátu HDP kolem 10 procent,“ vysvětluje Abrams. „Ale fyzikální klimatologové tvrdí, že ekonomika a společnost přestanou fungovat tak, jak je známe. To je zásadní nesoulad.“
Klimatologové loni předpověděli, že globální ekonomika by mohla mezi lety 2070 a 2090 čelit ztrátě HDP ve výši 50 procent v důsledku katastrofických klimatických šoků. Daleko víc, než se dosud odhadovalo.
Mark Campanale, šéf Carbon Tracker, to shrnuje ostře: „Výsledkem chybného ekonomického poradenství je rozšířená samolibost mezi investory a politiky. V některých vládních odděleních existuje tendence bagatelizovat dopady klimatu na ekonomiku, aby se vyhnuli obtížným rozhodnutím dnes. To je velký problém – důsledky odkladu jsou katastrofické.“
Planetu nelze zachránit jako banky
Studie, která vycházela z expertních posudků 68 klimatologů z Velké Británie, USA, Číny a dalších devíti zemí, zdůrazňuje klíčový rozdíl: zatímco ekonomické modelování tradičně spojuje klimatické škody se změnami průměrných teplot, společnosti a trhy trpí především extrémy – vlnami veder, povodněmi, suchy.
Hetal Patel z Phoenix Group, která spravuje investice v hodnotě zhruba 300 miliard liber, dodává: „Podceňování fyzického rizika nejen zkresluje investiční rozhodnutí, ale také bagatelizuje skutečné důsledky, které nakonec ovlivní celou společnost.“
Výzkumníci volají po zásadní změně přístupu. Místo čekání na dokonalé modely rizik by se měl klást větší důraz na extrémy, nikoli jen na centrální odhady, a na zranitelnost celého finančního systému. Investoři by měli urychlit odklon od fosilních paliv jako svou povinnost – aby se vyhnuli velkým budoucím ztrátám.
Laurie Laybourn ze Strategic Climate Risks Initiative to uzavírá jasně: „Právě teď žijeme v době paradigmatického posunu v rychlosti, rozsahu a závažnosti rizik vyvolaných klimatickou a přírodní krizí. Přesto jsou mnohé regulace a vládní kroky nebezpečně odtržené od reality.“
Zdroj info: The Guardian
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
