Aktuálně:

Jen necelá polovina Čechů věří v budoucnost svého podnikání

07.06.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Jen necelá polovina Čechů věří v budoucnost svého podnikání

Čeští podnikatelé jsou druhými největšími skeptiky v Evropě v pohledu na budoucnost svého podnikání.

V budoucnost svého podniku věří jednačtyřicet procent majitelů a zaměstnanců malých a středních firem. Největšími skeptiky jsou Řekové, ti věří v budoucnost svého podnikání v pouhých šestadvaceti procentech. Investice do IT plánuje v nejbližších letech asi jen čtvrtina dotazovaných v průzkumu Microsoftu.
Co se týká pohledu podnikatelů na budoucnost jejich byznysu v ostatních zemích, pak třeba v Polsku má důvěru ve své podnikání 73 procent respondentů, v Německu 69 procent a na Slovensku 66 procent dotazovaných. Ředitel pro malé a střední firmy Microsoftu ČR Ondřej Novodvorský se domnívá, že tato (česká) skepse může souviset i s tím, že řada firem nemá dostatečně zpracovaný plán rozvoje.
Písemným plánem rozvoje podnikání na budoucích více než šest měsíců disponuje zhruba 30 procent českých malých a středních společností. Podnikatelé v České republice se spíše soustředí na priority v krátkodobém horizontu, spoléhají na intuici, navíc jim dlouhodobé plánování často komplikuje nestabilita hotovostních toků.
Čtvrtina respondentů plánuje v nejbližších letech investovat do IT
Navzdory tomu, že se současnou úrovní investic vyjádřila nespokojenost více než polovina dotazovaných, v nejbližších letech plánuje navýšit investice do informačních technologií (IT) jen zhruba čtvrtina dotazovaných podniků. Asi 29 procent nemá v úmyslu investovat v tomto oboru a takřka polovina zatím není rozhodnuta. Pouze 14 procent českých podniků rozhoduje o svých investicích do technologií na pravidelných poradách o trendech na trhu a potřebách firmy. To je nejméně v Evropě.
Pro čtyři české firmy z deseti znamená digitální transformace zejména přechod z papíru na digitální formy práce (39 procent), 46 procent dotazovaných si pod digitální transformací představuje automatizaci základních oblastí, tedy procesu řízení vztahů se zákazníky, aplikací či služeb pro finance, účetnictví a sledování skladových zásob nebo nástroje pro analýzu obchodních a tržních dat. V tom se české firmy pohybují v evropském průměru.
Informace vyplývají z průzkumu společnosti Microsoft, který proběhl mezi 13 tisíci malými a středními podniky ve dvaceti zemích Evropy a v rámci něhož o svém vztahu k technologiím vypovídalo i tisíc firem z České republiky.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.