Aktuálně:

ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN jsou pro rychlé přijetí eura

07.06.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN jsou pro rychlé přijetí eura

ČSSD je pro to, aby Česko rychle vstoupilo do mechanismu směnných kurzů ERM II, jenž je předstupněm pro zavedení eura.

Pro přijetí společné měny je i KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí Starostové a nezávislí. Euro naopak na včerejší debatě pořádané ve sněmovně Hospodářskou komorou odmítla ODS. Rychlé přijetí jednotné měny odmítlo také hnutí ANO.
Podmínkou pro přijetí eura je minimálně dvouletá účast v mechanismu směnných kurzů ERM II, v rámci kterého zúčastněná země musí svou měnu udržovat v povoleném maximálním fluktuačním pásmu vůči euru. „V programu chceme slíbit, že když bude sociální demokracie v další vládě, uděláme vše pro vstup do systému směnných kurzů,“ uvedl ekonomický expert ČSSD Michal Pícl. Podle něj by to však neznamenalo, že by byl zároveň pevně stanoven termín zavedení eura nebo směnný kurz, v němž by se koruna za euro měnila. To ale ukáže evropským partnerům, že Praha má zájem v budoucnu společnou měnu přijmout, domnívá se Pícl.
Ekonomický poradce KDU-ČSL Ivan Pilip tvrdil, že nová vláda by měla rychle stanovit přímo termín zavedení eura. Učinit by tak dle jeho slov měla už krátce po svém vytvoření a zároveň začít podnikat kroky pro přijetí společné měny.
Příznivci zavedení eura argumentovali zejména politickými důvody. „Vnímáme projekt eura jako politický, který nás vede do civilizovaného západního světa. Jsme ve střední Evropě a jednoznačně se ukázalo, že platí, že čím víc tu je západních hodnot, tím méně je tady vlivů východních,“ sdělil při debatě Marian Klásek z TOP 09.
Věslav Michalík ze STAN zase argumentoval tím, že euro by pro Česko bylo výhodné vzhledem k navázání české ekonomiky na Německo, které evropskou měnu užívá.
ODS a ANO jsou proti rychlému přijetí eura
Naopak poslanec ODS Jan Skopeček upozorňoval na některá negativa. Například, že společnou měnu užívají natolik odlišné země, jako jsou Německo a Řecko, které mají dlouhodobě odlišnou míru inflace i jiný hospodářský vývoj. „Jednotná měnová politika nastavená Evropskou centrální bankou je optimální buď pro severní, nebo pro jižní část, nelze vytvářet měnovou politiku prospěšnou pro všechny,“ dodal Skopeček.
Sdílení měny s odlišnými strukturami ekonomik se podle Skopečka děje jen za cenu vysokých nákladů členů. Zavedení eura by i pro Česko znamenalo velké náklady, výrazně vyšší než úspory, jichž by exportní firmy dosáhly odstraněním kurzového rizika. ODS chce podle něj usilovat o vypsání referenda o přijetí eura.
Podle předsedy hnutí ANO Andreje Babiše by členství v eurozóně bylo rizikové. Andrej Babiš nechce, aby Česko ručilo za řecké dluhy a problémy italských bank. „Za naše hnutí říkám, že není kam pospíchat. Pokud by se eurozóna reformovala, jsme připraveni o tom debatovat, ale teď mluvit o zavedení eura je podle mě nesmyslné,“ uvedl Babiš ve sněmovně.
Přes polovinu členů Hospodářské komory nepovažuje otázku přijetí eura za aktuální
Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý zdůraznil, že vstup do eurozóny je opravdu velkým krokem, který je třeba dobře zvážit. „Apeloval bych proto na politiky, aby s termínem příliš nespěchali a dobře zvážili všechna pro a proti,“ doplnil Dlouhý. Podle včera zveřejněných výsledků průzkumu, který proběhl mezi členy Hospodářské komory, 56 procent dotázaných společností nepovažuje otázku přijetí eura za natolik aktuální, aby se jí nová vláda zabývala zkraje svého funkčního období. Opačný názor zastává 24 procent respondentů a 20 procent firem na to nemá vyhraněný názor.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.