Aktuálně:

Inflace v ČR – březen 2025 

14.04.2025, Autor: Martin Švehla

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Inflace v ČR – březen 2025 

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu stejně jako v únoru, tedy o 2,7 %. Meziměsíční tempo růstu cen zpomalilo na 0,1 %. I když to vypadá proti únoru jako téměř neznatelné změny, určité rozdíly jsou v tom, které ceny rostly a které naopak klesaly. Březnový vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami potravin, které tuto tendenci vykazují již delší dobu. 

To je ostatně dobře vidět zde:

MěsícMeziroční CPI v %
Březen 20242
Duben 20242,9
Květen 20242,6
Červen 20242
Červenec 20242,2
Srpen 20242,2
Září 20242,6
Říjen 20242,8
Listopad 20242,8
Prosinec 20243,0
Leden 20252,8
Únor 20252,7
Březen 20252,7

Meziměsíční srovnání

Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu o 0,1 %, zatímco v únoru o 0,2 %. Můžeme tedy mluvit o zpomalení inflace, neboť při stejné meziroční inflaci (v březnu i v únoru 2,7 %) je březnový meziměsíční růst nižší, což znamená, že  přispěl do meziročního růstu méně než v předcházejícím měsíci a inflaci tedy zpomalil. Běžně se však pojmy zrychlení a zpomalení inflace používají podle toho, zda je daný údaj aktuálně vyšší nebo nižší než ten předcházející. Stále je ale třeba mít na mysli, že ceny rostou, i když jsou indexy velmi nízké (přičemž meziroční index spotřebitelských cen na úrovni 2 % je považován za cenovou stabilitu).  Růst cen potravin se týká zejména cen vajec (o 15,7 %), které do jistý míry kompenzopval pokles cen  másla (o 8,3 %) a zeleniny (o 0,9 %). Významně zlevnily pohonné hmoty a oleje (o 3,2 %) a dovolené (o 2,8 %), neboť skončila sezóna zimních rekreací. Celkově ceny zboží vzrostly v březnu o 0,1 % a ceny služeb o 0,2 %. Vybrané položky jsou v následující tabulce:

PoložkaZa březen 2025 v %
vejce+15,7
ovoce+2,7
Drůbeží maso+2,0
Nealkoholické nápoje+1,0
máslo-8,3
zelenina-0,9
tabákové výrobky+0,9
stravovací služby+0,4
ubytovací služby+1,3
pohonné hmoty a oleje-3,2
dovolené all inclusive-2,8

Meziroční srovnání

Setrvání indexu spotřebitelských cen v březnu na únorové hodnotě 2,7 % znamená vyšší než očekávaný růst cen. Skutečností je, že nad očekávání vzrostly zejména ceny nezpracovaných potravin  (celkově o 9,3 %), což bylo silně kompenzováno poklesem cen pohonných hmot. Benzin i nafta se prodávaly za rekordně nízké ceny (benzín Natural 95 v průměru   za 35,25 Kč/l, což byla nejnižší cena od září roku 2021 a nafta  za 34,83 Kč/l). 

Urychlení cenového růstu bylo patrné zejména u potravin.  Ceny masa vzrostly v březnu  o 3,7 % (v únoru o 2,1 %), mléčných výrobků a vajec  o 11,4 % (v únoru o 7,3 %), ovoce o 11,1 % (v únoru o 5,3 %), nealkoholických nápojů o 7,8 % (v únoru o 6,2 %). Ceny  pohonných hmot a olejů  byly v březnu naopak meziročně nižší o 8,5 % (v únoru klesly “jen” o 3,9 %). Pokud se podíváme blíže na meziroční růst cen potravin, vidíme zejména vyšší ceny polotučného trvanlivého mléka (o 11,1 %), vajec (o 46,0 %), másla (o 27,3 %), čokolády a čokoládových výrobků (o 33,9 %), kávy (o 22,5 %) a kakaa (o 27,1 %). Srovnáme-li u některých druhů zboží meziměsíční a meziroční vývoj cen, vidíme například u másla, že během března sice jeho cena o 8,3 % klesla, ale meziročně stoupla o 27,3 %! V meziročním indexu “doznívá” tedy prudký růst ceny másla během loňského roku. Podobně – nebo opačně – to může být i u jiných druhů zboží. Zejména ceny potravin patří k těm nejvíce se pohybujícím (volatilním), proto se v některých úvahách sleduje spíš tzv. jádrová inflace, ze které jsou volatilní a některé další položky vypuštěny (například vliv daňových změn). Za březen 2025 byla jádrová inflace 2,5 % (stejně jako v únoru), což o jisté míře cenové stability jistě vypovídá.

Stabilním zdrojem inflace zůstaly v březnu i ceny, spojené s bydlením: nájemné vzrostlo  o 6,3 %, ceny výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytů o 3,6 %, vodné podražilo o 4,2 %, stočného o 3,7 % a teplo a teplá voda o 4,5 %. Klesly ceny elektřiny (o 4,8 %) a zemního plynu (o 8,5 %), ale rozpočty velkého počtu domácností tento vývoj nepochybně zasáhnul. Dále rostly i ceny nových nemovitostí, což se promítlo do růstu tzv. imputovaného nájemného (vzrostlo meziročně o 3,6 %) a pokračoval pokles cen oděvů (o 1,5 %) a obuvi (o 5,4 %). Nadále rostly ceny služeb – stravovacích (o 4,7 %) i ubytovacích (o 8,1 %). Setrvalou tendencí je i celkově mírnější růst cen zboží (o 1,6 %) než služeb (o 4,5 %).

K meziročním údajům se často připojuje také tzv. bazický index spotřebitelských cen, který porovnává aktuální cenovou hladinu s průměrem roku 2015. V březnu 2025 tento index dosáhl hodnoty 154,4 % (v únoru to bylo 154,3 %), což znamená, že spotřebitelské ceny v Česku za posledních deset let vzrostly v průměru o 54,4 %. Míra inflace se také často vyjadřuje  přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za uplynulý rok proti průměru roku předchozích.V  březnu to bylo 2,6 % (v únoru 2,5 %).

Mezinárodní srovnání

Podle předběžných výpočtů Eurostatu vzrostl v březnu tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)  v Česku meziměsíčně   o 0,1 % a meziročně o 2,7 % (v únoru o 2,8 %). Je to zajímavý údaj, neboť podstatným rozdílem mezi HICP a CPI je výše zmíněné imputované nájemné (náklady vlastnického bydlení), většinou tedy bývá HICP nižší. Nicméně – jeho nejcennější vlastností je srovnatelnost s ostatními zeměmi. Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v březnu 2025 za celou Eurozónu (země, platící eurem) 2,2 % (v únoru 2,3 %), a konkrétně v Německu 2,3 %. 

ZeměBřezen 2025
Eurozóna2,2
Belgie3,5
Česko2,2
Estonsko4,3
Finsko1,9
Francie0,9
Chorvatsko4,3
Irsko1,8
Itálie2,1
Kypr2,1
Litva3,6
Lotyšsko3,6
Lucembursko1,5
Malta2
Německo2,3
Nizozemsko3,4
Portugalsko1,9
Maďarsko5,7
Rakousko3,1
Řecko3,1
Slovensko4,3
Slovinsko2,2
Španělsko2,2

Jak je vidět v této tabulce, nejvyšší inflace byla v březnu v Estonsku, Chorvatsku a na Slovensku (shodně 4,3 %),  nejnižší naopak ve Francii (0,9 %). Za celou EU (27 zemí) byla meziroční změna HICP v únoru 2,7 %, což bylo o 0,1 procentního bodu méně než v lednu. Nejvyšší byla v únoru v Maďarsku (5,7 %) a nejnižší ve Francii (0,9 %). I když se nikde (kromě Maďarska) nejedná o extrémní hodnoty, o úplném zklidnění cen v Evropě se zatím hovořit nedá. Pozice ČR na průměru však rozhodně není špatná (i když inflace jistě není o poměřování sil).

Inflace – příčiny a důsledky, výhled

Každý měsíc se nad údaji o vývoji spotřebitelských cen uvažuje zejména z pohledu dalšího vývoje úrokových sazeb. Podstatou fungování centrální banky je cílení na meziroční inflaci kolem 2 %, a tak vyšší čísla inspirují předpoklad, že pro ČNB budou vhodné spíš vyšší sazby, znamenající menší příliv peněz do ekonomiky a naopak – pokud by inflace klesala, zvýšilo by se očekávání poklesu sazeb (dostupnějších úvěrů a tedy většího přílivu peněz do ekonomiky) a větší naděje na ekonomický růst. Za březen lze situaci interpretovat různě: sazby by mohly dále klesat, protože by pořád ještě byly nad inflací. Je třeba si uvědomit, že úrokové sazby, tento hlavní nástroj měnové politiky, působí na ekonomiku vždy se značným zpožděním (12 – 18 měsíců). Dnešní kroky centrální banky se tedy projeví s velkým časovým odstupem, ale psychologicky působí okamžitě. Pokud hledisko psychologie pomineme, budeme spíš předpokládat, že ČNB zůstane opatrná a nebude podporovat náladu k dalšímu investování a spotřebě. K opatrnosti ji jistě povede o vývoj deficitního státního rozpočtu. Nejbližší měnově politické zasedání bankovní rady proběhne až počátkem května, kdy už budeme znát odhady dubnového vývoje. Zatím jsou tedy obě možnosti otevřené, i když celkově narostla ve světové ekonomice míra nejistoty a to se pochopitelně promítá i do uvažování v malé, otevřené, české ekonomice. 

Foto: Pixabay

Autor: Martin Švehla    


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.