Slovenská inflace v květnu 2025 dosáhla 4,1 %, což je nejvyšší hodnota za posledních 17 měsíců. Za růstem cen stojí zejména potraviny, vládní opatření a přetrvávající tlak na náklady. Jaké jsou příčiny a co to znamená pro domácnosti i firmy?
Když ceny rostou rychleji než platy
Situace na Slovensku ohrožuje stabilitu peněženek běžných občanů. Inflace dosáhla 4,1 %, což je nejvyšší hodnota za posledních 17 měsíců, jak uvádí Štatistický úrad SR. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,5 %, což může na první pohled vypadat jako drobný posun, ale pro domácnosti je každý procentní bod citelný.
Historická horská dráha
Podívejme se na věc v širším kontextu. V roce 2022 Slovensko zažilo inflační šok s průměrem 12,8 %, což bylo historické maximum. Rok 2023 přinesl mírné zklidnění na 10,5 %, a v roce 2024 se zdálo, že se situace stabilizuje s průměrem 2,8 %, jak ukazují data ze ŠÚ SR. Jenže rok 2025 nám připomíná, že inflace není zkrocena. Současná hodnota 4,1 % sice není dvojciferná, ale oproti loňsku je to znatelný skok. A co víc, harmonizovaná inflace podle Eurostatu dosahuje na Slovensku 4,3 %, zatímco průměr eurozóny je pouze 1,9 %. Proč je Slovensko tedy nad průměrem?
Co žene ceny vzhůru? Potraviny a daně v hlavní roli
Hlavními viníky růstu cen jsou potraviny a nealkoholické nápoje, které meziměsíčně zdražily o 1,3 %. Meziročně je nárůst ještě výraznější – například oleje a tuky zdražily o 21,7 %, ovoce o 11 % a nealkoholické nápoje o 17,1 %, jak uvádí Štatistický úrad SR. Přidejte k tomu alkoholické nápoje a tabák s meziměsíčním růstem o 1,5 % a máte recept na dražší nákupy. Zajímavé je, že maso, zelenina či ryby naopak mírně zlevnily, ale to celkový trend nezmění.
Dalším faktorem jsou vládní konsolidační opatření. Zvýšení DPH, nové spotřební daně, daň z cukru či transakční daň – to všechno se promítá do cen. Jak upozorňují analytici, například Tomáš Boháček z 365.bank, tyto kroky sice mají pomoci státnímu rozpočtu, ale zároveň tlačí inflaci nahoru. A co na to Národní banka Slovenska (NBS)? Ta varuje, že bez těchto opatření by inflace mohla být ještě vyšší, až kolem 5 %. Přesto je jasné, že snížení DPH v některých oblastech se do cen služeb nepromítlo, což udržuje inflační tlak.
Jak to cítí domácnosti a firmy?
Rostoucí ceny nejsou jen čísla na papíře. Pro běžné slovenské domácnosti, zejména ty s nižšími příjmy, znamenají reálný pokles kupní síly. Když zdraží potraviny, vzdělávání o 10,2 % či restaurace a hotely o 8,8 %, jak ukazují data ŠÚ SR, musíme si dvakrát rozmyslet, kam peníze půjdou. Sociální experti upozorňují, že nejistota roste a důvěra spotřebitelů klesá. Není divu – kdo by se radoval, když za stejný plat koupí míň?
Pro firmy to není o moc lepší. Zvýšené náklady na vstupy, energie (i přes dotace rostou meziročně o 2,8 %) a daně znamenají, že mnohé podniky buď zdražují, nebo odkládají investice. Někteří analytici, jako Marek Gábriš z ČSOB, varují, že konsolidační opatření mohou oslabit konkurenceschopnost slovenských firem.
Podle prognóz Národní banky by inflace v roce 2025 měla zůstat v rozmezí 4,1 až 4,3 %. Ministerstvo financí SR a Evropská komise jsou o něco optimističtější a očekávají pokles na 3,7–4,0 % s výhledem na rok 2026. Základní scénář počítá s mírným kolísáním kolem 4 %, ale hodně záleží na cenách energií a globální situaci. Pokud by se geopolitická nejistota zhoršila nebo ceny surovin vyletěly, můžeme se dostat až k 5 %, jak varuje pesimistický scénář. Naopak, rychlejší pokles cen energií a efektivní fiskální politika by mohly inflaci stlačit níže.
Slovenská aktuální inflace ukazuje, že boj s rostoucími cenami ještě zdaleka neskončil. Ačkoliv je to daleko od rekordů z let 2022 a 2023, hodnota 4,1 % připomíná, že stabilita je křehká. Příčiny jsou jasné – potraviny, daně a přetrvávající náklady. Jak ukazují data, klíčem k budoucnosti bude nejen domácí politika, ale i globální vývoj.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
