Aktuálně:

Evropa spustí službu, která ukáže, co se děje s počasím 

24.11.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Evropa spustí službu, která ukáže, co se děje s počasím 

Když loni v září zaplavila voda Moravu a Slezsko, mnozí se ptali: je to ještě normální počasí, nebo už klimatická změna? Odpověď na podobné otázky by měla od příštího roku poskytovat nová evropská služba. EU totiž spouští projekt, který bude systematicky měřit, kdy za extrémními povětrnostními jevy stojí lidská činnost.

Služba pod křídly programu Copernicus Climate Change Service dostala rozpočet 2,5 milionu eur na tři roky. Cíl? Publikovat dvě analýzy měsíčně, u extrémních událostí do týdne. „Jde o poptávku po pochopení – když se stane extrémní jev, jak souvisí se změnou klimatu?“ vysvětluje technická vedoucí projektu Freja Vamborg.

Počítačové simulace proti spekulacím

Vědci spustí počítačové simulace povětrnostních systémů ve dvou verzích světa: v tom našem, kde lidstvo pumpuje do atmosféry skleníkové plyny už přes století, a v hypotetickém, kde by k tomu nikdy nedošlo. Pak výsledky porovnají s realitou. Rozdíl ukáže, jak moc klimatická změna daný jev zesílila – nebo zda vůbec.

Takzvaná atribuční věda není úplná novinka. Už dnes ji využívají pojišťovny při výpočtu rizik nebo právníci v klimatických žalobách. Copernicus ale nabídne něco nového: poprvé vznikne „atribuční kancelář“, která bude fungovat nepřetržitě a ve spolupráci s národními meteorologickými službami včetně britského Met Office a Červeného kříže.

„Klimatická politika je bohužel opět velmi polarizované téma,“ poznamenává klimatoložka Friederike Otto z Imperial College London, která stála u zrodu atribuční vědy. „Z tohoto pohledu pomáhá, když vlády samy vidí důkazy od vlastních meteorologických služeb.“

Od soudních síní po finanční trhy

Praktické využití je široké. Vlády mohou lépe vyhodnocovat fyzická rizika a nastavovat politiku, finanční sektor získá přesnější data pro odhad pravděpodobnosti povodní či bouří. Pojišťovny už to vlastně dělají – mají interní týmy, které podobné pravděpodobnosti počítají.

A pak jsou tu soudy. Mezinárodní soudní dvůr letos v červenci potvrdil, že atribuční věda je právně použitelná pro propojení emisí s klimatickými extrémy. V praxi to ale zatím nebylo plně otestováno. Německý soud letos v květnu zamítl žalobu peruánského farmáře proti energetické společnosti RWE – ne kvůli vědecké metodě, ale protože nebylo prokázáno bezprostřední riziko zaplavení jeho pozemků.

Pro Česko mají evropské služby jako Copernicus nebo World Weather Attribution přímý význam. Analýza zářijových povodní ukázala, že klimatická změna způsobená člověkem zdvojnásobila pravděpodobnost extrémních srážek a zvýšila jejich intenzitu. Evropa se přitom otepluje dvakrát rychleji než zbytek planety.

Co promění počasí v katastrofu?

První výsledky nové služby se objeví koncem roku 2026. Copernicus slibuje nejen rychlost, ale i vědeckou přesnost – data budou volně dostupná a kvalitativně zajištěná. Zní to ambiciózně. Otázka je, jestli dvě analýzy měsíčně stačí na pokrytí všech extrémních jevů, které Evropu čekají.

Přesto platí, co říkají samotní vědci: „To, co promění povětrnostní jev v katastrofu, má často velmi málo společného se samotným jevem. Je to zcela dáno zranitelností a expozicí.“ I ta nejpřesnější atribuce neodstraní potřebu adaptace. Můžeme spočítat, jak moc za povodní stojí emise – ale domy v záplavové zóně to samo o sobě nezachrání.

Zdroj info: Reuters

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.