Evropská unie má své „nepohodlné duo“ – Maďarsko a Slovensko. A tento týden si obě země vysloužily další várku kritiky z Bruselu. Tentokrát ale nejde jen o diplomatické napomínání. Jde o konkrétní právní kroky, které mohou mít pro Budapešť i Bratislavu citelné důsledky. Dokáže Brusel konečně prosadit, co léta slibuje?
Maďarsko: Když se peníze stanou politickým nástrojem
Generální advokátka Evropského soudního dvora Tamara Capeta doporučila zrušit prosincové rozhodnutí Evropské komise z roku 2023, kterým Brusel uvolnil Maďarsku 10 miliard eur zmrazených kvůli porušování právního státu. Komise tehdy ustoupila pod tlakem Viktora Orbána, který hrozil vetem pomoci Ukrajině. Brusel zaplatil, aby získal souhlas.
Evropský parlament následně podal žalobu s argumentem, že Komise porušila vlastní pravidla. Capeta mu dala za pravdu. Její stanovisko sice není závazné, ale soudci Evropského soudního dvora se k němu často přiklánějí. Orbán reagoval předvídatelně – označil názor advokátky za „absurdní“ a ministr pro evropské záležitosti János Bóka prohlásil, že jde o další pokus zastrašit Maďarsko, protože odmítá finančně podporovat Ukrajinu. Přinejmenším symbolicky jde o důležitý signál: Brusel možná konečně přestává ustupovat.
Slovensko: Žádný pokrok, jen regrese
Zatímco Maďarsko čelí soudním sporům, Slovensko dostalo od Evropské komise jasný verdikt. Brusel vyjádřil vážné znepokojení nad vývojem v oblasti korupce a právního státu. Komise zahájila řízení o porušení práva kvůli nedávným ústavním změnám a také kvůli oslabení ochrany oznamovatelů.
Debata v europarlamentu odhalila hluboké rozpory. Němec Daniel Freund z frakce Zelených mluvil o „regresi“ a kritizoval směřování Slovenska. Na druhé straně Ľuboš Blaha ze Smeru trval na tom, že problémy s korupcí a právním státem neexistují, a někteří politici kritiku odmítli jako politicky motivovanou. Slovenský parlament mezitím odmítl otevřít mimořádnou schůzi o korupčních kauzách, kterou navrhla opozice.
Ústavní soud zasáhl – ale stačí to?
Slovenský ústavní soud tento týden pozastavil část kontroverzní novely trestního zákona, která byla schválena urychleným řízením v prosinci. Šlo o změny pravidel pro výpovědi spolupracujících obviněných – změnu, která přímo ovlivňovala probíhající trestní řízení, včetně kauzy bývalého policejního prezidenta Tibora Gašpara, dnes místopředsedy parlamentu a člena Smeru.
Soud varoval, že nová úprava představuje „významný koncepční posun“ s těžko předvídatelnými důsledky a mohla by nevratně zasáhnout probíhající případy. Podle kritiků by mohla vést k nedostatku důkazů v závažných kauzách organizovaného zločinu a korupce.
Prezident Peter Pellegrini zákon podepsal navzdory varováním právních expertů a státních zástupců. Gašpar sám čelí obvinění z účasti na zločinecké skupině a z korupce.
Brusel tentokrát nemíří vedle
Právní kroky proti Maďarsku i Slovensku nabírají na síle a institucionální trpělivost se zjevně tenčí. Orbán mezitím čeká na návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia a doufá, že mu Donald Trump „oplatí“ předvolební návštěvu. Robert Fico zase čelí kritice generálního prokurátora za selhání v boji proti korupci a ekonomika jeho země má problémy. Možná by stálo za to položit si otázku: Co když problém není v tom, že Brusel kritizuje málo – ale že kritizuje pozdě?
Zdroj info: Balkan Insight
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
