Andrej Babiš přijel na neformální summit EU v belgickém Alden Biesen s jasným cílem: ukázat ostatním lídrům, že evropský systém obchodování s emisními povolenkami se změnil v kasino pro finanční spekulanty. A že to platí český průmysl – i domácnosti. Téma opakovaně zmiňoval během celého jednání. Otázka zní: Poslouchá ho vůbec někdo?
Predikce se od reality odchýlila o stovky procent
Evropská komise v roce 2020 odhadovala, že cena emisní povolenky dosáhne v roce 2025 zhruba 26,50 eura za tunu CO₂. Realita? V lednu 2026 byla průměrná cena 85 eur. Více než trojnásobek. K polovině února sice cena klesla na 72 eur, ale i tak jde o dramatický rozdíl oproti původním predikcím.
„Takže to se nepovedlo,“ poznamenal Babiš suše. A ukázal unijním lídrům analýzu, ze které podle něj jednoznačně vyplývá, že s povolenkami ve velkém obchodují banky a spekulanti, zatímco evropský průmysl se dostává pod silný tlak. Investiční fondy jen od poloviny ledna snížily počet držených emisních povolenek o 11,9 milionu kusů – což naznačuje, jak aktivně se na trhu pohybují.
Spekulanti na hřišti
Evropský systém pro obchodování s emisemi (EU ETS) funguje od roku 2005 a od té doby vedl ke snížení emisí v zahrnutých sektorech o přibližně 39 procent. Problém je, že na trhu s povolenkami se dnes pohybují nejen průmyslové podniky, ale i finanční instituce, které drží téměř vyrovnaný podíl otevřených pozic.
Finanční spekulanti přinášejí trhu likviditu – bez nich by bylo obtížnější povolenky nakupovat a prodávat. Volatilita cen ale dělá z emisních povolenek investiční nástroj podobný akciím nebo komoditám. „Trh se odklonil od svého původního účelu a stal se hřištěm pro finanční instituce,“ říká Babiš. Když cena povolenek roste rychleji než inflace, někdo na tom vydělává. A nejsou to hutě ani elektrárny.
Koalice přátel konkurenceschopnosti
Babiš na summitu nezůstal sám. Českou pozici podporují Itálie, Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko i Maďarsko. „Můžeme hovořit o konkurenceschopnosti a vnitřním trhu, ale toto je to jediné, co dokáže zachránit a může průmyslu pomoci okamžitě,“ prohlásil český premiér.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ovšem na závěrečné tiskové konferenci zdůraznila, že stávající systém má „jasné výhody i pojistky“ pro případ, kdy by cena povolenek vystoupala příliš vysoko. Konkrétní závěry debata nepřinesla. Von der Leyenová slíbila, že do března představí možnosti úpravy trhu s elektrickou energií a v březnu předloží akční plán prohloubení jednotného unijního trhu.
Babiš ale nechce čekat. „10. března na summitu ve Francii budu znovu bojovat za konkurenceschopnost Evropy,“ napsal na síti X. A slíbil, že unijním lídrům pošle další dopis s českým plánem.
Energetický mix versus jižní slunce
Část problému tkví v tom, že Evropa nemá jednotný energetický trh. V Portugalsku, kde mají moře a slunce, je elektřina levnější než ve Francii. Ještě dražší je pak v Německu, Česku či Estonsku. „Musí pochopit, že každá země má jinou energetickou skladbu a náš region je o jádru,“ vysvětloval Babiš s odkazem na to, že Česko potřebuje stabilní příkon elektřiny, ne závislost na počasí.
Zatímco Dánsko má 70 procent obnovitelných zdrojů a Španělsko kombinuje vítr se sluncem, střední Evropa sází na jádro a uhlí. Což ji dělá zranitelnější vůči vysokým cenám emisních povolenek. Propojení jednotlivých trhů – takzvané energetické dálnice – by mohlo situaci zlepšit. Jenže to jsou obrovské investice a dlouhé roky čekání.
Ambice versus realita
Evropská unie schválila v roce 2023 rozsáhlou reformu EU ETS s cílem snížit emise v dotčených sektorech o 62 procent do roku 2030 oproti roku 2005. Ambice jsou jasné. Jenže pokud se průmysl přesune mimo Evropu, emise neklesnou – jen se přesunou jinam. A Evropa ztratí pracovní místa i konkurenceschopnost.
Babiš to ví. A bude bojovat dál. Jestli uspěje, ukáže březen. Zatím ale platí, že cena emisních povolenek roste rychleji než ochota Bruselu přiznat, že něco nefunguje.
Zdroj info: ČTK
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
