Aktuálně:

EU varuje Ukrajinu před korupcí. Rozšiřovací apetit Bruselu má své limity

05.11.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
EU varuje Ukrajinu před korupcí. Rozšiřovací apetit Bruselu má své limity

Zpráva Evropské komise o pokroku kandidátských zemí znovu připomněla, že cesta Ukrajiny do Evropské unie je dlouhá a trnitá – a vede především přes odstranění korupce. Zatímco Brusel mluví o geopolitickém rozšíření a posilování vlivu Unie, Kyjev slyší jasný vzkaz: bez reálných výsledků v očistě státní správy se dveře do EU nezavřou, ale rozhodně se neotevřou dokořán.

Mezi chválou a varováním

Evropská komise ve své listopadové 111 – ti stránkové zprávě ocenila, že Ukrajina i uprostřed války pokračuje v reformách a prokazuje pevné odhodlání ke členství. Přinejmenším v deklaracích. Současně ale varovala před „významným znepokojením“ ohledně nezávislosti protikorupčních institucí. Oproti loňsku byly tentokrát varovné signály slyšet hlasitěji – zejména po letním přijetí zákona, který omezuje samostatnost Národního protikorupčního úřadu a Specializované protikorupční prokuratury.

Pod tlakem Bruselu i domácí veřejnosti prezident Volodymyr Zelenskyj své rozhodnutí zvrátil a nezávislost obou orgánů obnovil. Komisařka pro rozšíření Marta Kos vyjádřila podporu tomuto kroku, ale na reputaci Kyjeva jako vzorného kandidáta zůstala šmouha. Evropská komise proto podmiňuje další otevření přístupových kapitol hmatatelným pokrokem v boji proti korupci a přechodně pozastavila část finanční pomoci.

Rozšíření jako zkouška i pro Brusel

Zatímco Ukrajina dostává známky za nápravu chyb, evropské instituce se samy připravují na test soudržnosti. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas připomněla, že rozšíření není jen technický proces, ale geopolitický nástroj. „Evropa skrze rozšíření posiluje svou moc,“ řekla. Do roku 2030 by podle ní mohlo být realistické přibrat nové členy – otázkou ovšem zůstává, zda se na to samotná EU dokáže připravit.

Fakt, že přistoupení Ukrajiny blokuje například Maďarsko, jen zvýrazňuje vnitřní napětí v Unii. Brusel se snaží držet princip „zásluhového“ rozšiřování, ale zároveň naráží na politické hranice trpělivosti členských států. Lze odhadovat, že právě u Ukrajiny bude mít rozhodovací váhu nejen tempo reforem, ale i politická ochota evropských vlád nést ekonomické a bezpečnostní náklady jejího přijetí.

Proč to zajímá i nás

Z českého pohledu není varování Bruselu jen vzdálenou epizodou diplomatických přestřelek. Korupce na Ukrajině, hluboce zakořeněná už od sovětské éry, může přímo ovlivnit české firmy zapojené do poválečné obnovy země. Stabilní právní prostředí je pro jejich investice klíčové, a pokud protikorupční rámec zůstane děravý, vrátí se jim to v podobě rizika a ztrát.

Ukrajina tak stojí mezi dvěma silami: tlakem války, který nutí centralizovat moc, a tlakem EU, která žádá demokratickou kontrolu. Zda z toho nakonec vzejde funkční kompromis, nebo jen nová série dočasných ústupků, ukážou měsíce před koncem roku. Brusel dal jasně najevo, že trpělivost není nekonečná — otázkou je, zda to Kyjev dokáže slyšet dřív, než začne přicházet o víc než o body v unijním „vysvědčení“.

Zdroj info: politico.eu

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.