Evropská komise se rozhodla vstoupit na pole, které dosud obcházela obloukem – skutečné antimonopolní zásahy. Google má do listopadu oznámit, jak vyhoví verdiktu Bruselu, že nelegálně udržoval svou kontrolu nad reklamním byznysem. A poprvé se vážně hovoří o rozdělení technologického giganta.
Z pokut k radikálním krokům
Evropa se dlouho snažila technologické giganty „usměrňovat“ pokutami a nařízeními. Jenže Google dál ovládá prakticky celý řetězec online reklamy. V září proto Komise udělila další rekordní pokutu 2,95 miliardy eur a dala Googlu šedesát dní na návrh vlastního řešení. Naznačila, že prodej části adtech byznysu je jedinou přijatelnou cestou.
„Strukturální nápravná opatření jsou na úrovni EU téměř bezprecedentní,“ komentují právní experti. Jinými slovy, nikdo si v Bruselu dosud netroufl požadovat, aby americká firma prodala kus sama sebe.
Když Washington a Brusel hrají stejnou písničku
Situaci dodává váhu i shoda mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Soudkyně Leonie Brinkema ve Virginii letos rozhodla, že Google potlačuje hospodářskou soutěž v reklamních technologiích. Americké ministerstvo spravedlnosti otevřeně hovoří o prodeji klíčových aktiv. Pro Brusel je to ideální okamžik. Pokud ne teď, kdy?
Google se brání i varuje
Z pohledu firmy jde o bezprecedentní zásah do svobodného podnikání. Google tvrdí, že poskytuje služby férově, ale regulační orgány a soudy zjistily opak. Můžeme tedy očekávat tvrdou právní bitvu – odvolání je už na cestě.
Oproti loňsku má ale Komise nové nástroje. Nařízení o digitálních trzích (DMA) vstoupilo v účinnost 2. května 2023, přičemž klíčové povinnosti pro gatekeepers se začaly plně uplatňovat od března 2024. A právě DMA teď vymezuje mantinely, v nichž se odehrává největší evropská antimonopolní ofenziva desetiletí.
Dopad i na nás
Dominance Googlu se dotýká i českého trhu. Vyhledávač drží podle odhadů 82–93 % trhu, Android běží na třech čtvrtinách chytrých telefonů a Chrome používají zhruba dvě třetiny Čechů. To znamená, že jakékoli rozhodnutí Bruselu se promítne i do tuzemského digitálního prostoru – třeba do toho, jak médiím a podnikatelům proudí peníze z reklamy.
Co z toho plyne? Tentokrát Brusel nemluví o „společenské odpovědnosti digitálních obrů“, ale o zásahu, který může změnit samotnou podstatu trhu. Ať už k němu nakonec přistoupí, nebo ne, svět se změnil: Evropa si poprvé troufla nahlas říct, že někdy i gigant může být příliš velký na to, aby zůstal celý. Otázkou je, kdo bude příště na řadě.
Zdroj info: politico.eu
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
