Aktuálně:

Dluhy domácností za energie klesají a nejčastěji je tvoří nedoplatky záloh při vyúčtování služeb

25.08.2021, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Dluhy domácností za energie klesají a nejčastěji je tvoří nedoplatky záloh při vyúčtování služeb

Již čtvrtý rok po sobě mírně klesá počet domácností, které neplatí dodavatelům energií. Průměrný dluh činí 7536 korun a nejčastěji vzniká neplacením záloh a při ročním vyúčtování.


Dalším častým důvodem jsou chybné platby, jako třeba nezměněná výše záloh, nebo chybné fakturační údaje. Dluhy vzniklé při ukončení smlouvy tvoří zhruba pětinu, přestože se jich ročně ukončí přes půl milionu.
Jak vyplývá z analýzy pohledávek významných dodavatelů energií spravovaných společností M.B.A. Finance, meziročně se snižuje počet domácností, které neplatí za energie. Dluhy za energie představují 12 procent ze všech dluhů vymáhaných po domácnostech a jejich průměrná hodnota činí 7536 korun. Na poklesu neplatičů se v posledních letech podílely nižší ceny energií, silný konkurenční boj dodavatelů, mírnější zimy a také rostoucí příjmy domácností.
Většina dluhů je zaplacena mimosoudně a jen řádově procenta dlužníků končí u soudu. Z dat M.B.A. Finance vyplývá, že vysoký podíl lidí, kteří neplatí za energie, pochází z Moravskoslezského, Ústeckého, Středočeského a Jihomoravského kraje. V ostatních regionech republiky jsou počty neplatičů pod republikovým průměrem. „Pokud je to vědomé neplacení, tak jsou to lidé s nedostatečnými příjmy a zpravidla již dluží za celou řadů položek, které přestali platit před tím. Opakovaně řešíme problémy domácnosti, které neznají své výdaje za energie, neumí si nastavit odpovídající výši záloh, případně nemohou situaci nijak ovlivnit, protože nedisponují žádnými právy k obývanému prostoru,“ popsal Jakub Zetek provozní ředitel M.B.A. Finance častou situaci lidí, kteří dluží za elektřinu a plyn. Jde o poměrně početnou skupinu, protože podle studie Zranitelný zákazník a energetická chudoba v ČR je takto ohrožena čtvrtina obyvatel Česka.
Před dluhy by měla domácnosti více chránit novela energetického zákona, která je ve schvalování. Měla by přispět k transparentnosti trhu a ochraně spotřebitelů před nekalými praktikami zprostředkovatelů smluv. Podle Jakuba Zetka se podvody na celkových dluzích za energie podílí minimálně. Velcí dodavatelé energií nemají skryté nevýhodné podmínky a kontrolují zprostředkovatele smluv. A pokud řeší pohledávky vůči zákazníkům, postupují podle zákona i etických norem a snaží se o dohodu a zachování obchodního vztahu.  Dokonce v některých případech jsou vstřícní a ustoupí od vymáhání.
V roce 2020 v Česku změnilo dodavatele elektřiny 308 513 domácností a u plynu jich přešlo ke konkurenci 199 946, což je dohromady přes půl milionu změn. Přitom Česká obchodní inspekce řešila řádově desítky stížností na zprostředkovatele smluv a Energetický regulační úřad jich prověřoval přes 7 tisíc. Je tedy zřejmé, že většina ze 186 registrovaných obchodníků s elektřinou a plynem se chová korektně.
Do budoucna očekáváme u dluhů za elektřinu a plyn mírné zhoršení, protože kromě rostoucích cen fosilních paliv se do cen energií promítne zdražování emisních povolenek a náklady na zvýšený podíl obnovitelný zdrojů.
Foto: Pixabay
Zdroj: M.B.A. Finance, s.r.o.


Články na téma: Mzdy

Spočítejte si online:

> Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy
> Daňová kalkulačka pro OSVČ v roce 2025
> Online kalkulačka pro DPČ a DPP
> Důchodová kalkulačka - kdy půjdete do důchodu?


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.