Aktuálně:

CRIF: Počet zaniklých firem bude letos nejvyšší v historii ČR

16.12.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
CRIF: Počet zaniklých firem bude letos nejvyšší v historii ČR

V Česku vznikne letos dvacet sedm tisíc obchodních společností, což bude nejméně za pět až šest let. Naopak počet zaniklých firem se bude pohybovat kolem šestnácti tisíc a bude tak nejvyšší v historii ČR.


Vyplývá to z odhadů společnosti CRIF, podle jejíž statistik v listopadu vzniklo 2 261 společností a 1 334 firem zaniklo. V listopadu tak přibylo na českém trhu 927 společností. Během letošních jedenácti měsíců vzniklo 24 500 společností a 14 500 jich zaniklo.
V listopadu vzniklo o osmdesát šest společností více než v říjnu, zatímco počet zaniklých společností se snížil o dvacet dva. Díky tomu přibylo o 108 společností více než v říjnu. Celkově však letos přibude v ČR nejméně společností od roku 2003. To je způsobeno na jedné straně pokračujícím poklesem počtu nových společností, na druhé straně rostoucím počtem zaniklých firem.
„Počet nových společností dosáhl vrcholu už v roce 2017 a od té doby se postupně snižuje. Trend se tudíž v letošním roce nemění, pokles však bude rychlejší než v předešlých letech. Proti roku 2019 vznikne o desetinu méně společností a ve srovnání s rokem 2017 dokonce o sedmnáct procent méně. Na druhé straně již delší dobu roste počet zaniklých firem. Ten letos pravděpodobně poprvé překročí šestnáct tisíc,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Do roku 2016 se počet zaniklých společností držel pod deset tisíc a v uplynulém roce poprvé překonal patnáct tisíc.
Vývoj posledních let má vliv také na počet nových společností, které připadají na jednu zaniklou. Letos připadne na deset zaniklých firem sedmnáct nových. Ještě v roce 2017 připadlo na deset zaniklých společností dvacet sedm nově vzniklých a v roce 2014 to bylo čtyřicet pět nových firem.
V listopadu vzniklo nejvíce obchodních společností v Praze (1087), v Jihomoravském kraji (266), v Moravskoslezském a ve Středočeském kraji (shodně 175). Nejméně firem naopak vzniklo v Karlovarském kraji (29), v kraji Vysočina a v Pardubickém kraji (po 50). Nejvíce jich zaniklo rovněž v Praze (653), v Jihomoravském kraji (120) a ve Středočeském kraji (106).
Co se týče hlavních odvětví vzniklo v listopadu nejvíce společností v nakládání s nemovitostmi (433), v obchodu (278) a ve zpracovatelském průmyslu (217). Nejvíce firem zaniklo v obchodu (486), v nakládání s nemovitostmi (251) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (125). Počet nově vzniklých společností v rámci odvětví výrazně ovlivnilo to, že v posledním roce není u čtvrtiny nových firem uveden obor podnikání. Tyto statistiky jsou tak spíše orientační.
ČTK
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.