Aktuálně:

ČNB nechala sazby beze změny, v únoru možná opět stoupnou

21.12.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
ČNB nechala sazby beze změny, v únoru možná opět stoupnou

Bankovní rada České národní banky ponechala úrokové sazby beze změny.

Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 1,75 procenta. Guvernér Jiří Rusnok uvedl, že zvýšení úrokových sazeb bude zřejmě příští rok nezbytné, ale bude to pozvolnější než v letošním roce. ČNB letos zvýšila úrokové sazby pětkrát. Ekonomové čekají další zvýšení sazeb na únorovém zasedání rady.
Potřeba zvyšování sazeb by ale měla být v roce 2019 mnohem méně výrazná, než tomu bylo letos. Předpokládané zvýšení sazeb ČNB v únoru 2019 může být následováno jejich stabilitou po několik dalších čtvrtletí,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela ČNB zvýší úrokové sazby v příštím roce celkem třikrát, a to vždy o čtvrt procentního bodu.
Pro dnešní rozhodnutí bankovní rady ČNB ponechat úrokové sazby beze změny dnes hlasovalo pět ze sedmi členů rady. Dva členové hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu.
Debata bankovní rady nebyla dnes podle Rusnoka tak jednoznačná, jak se očekávalo. „V rámci ní jsme konstatovali, že jsme možná na začátku nějaké nové etapy, kdy rozhodování o dalších případných krocích utahování měnové politiky bude do jisté míry obtížnější,“ uvedl guvernér. V podstatě se podle něj debata vedla o tom, jestli si může rada s klidným svědomím dát určitou pauzu ve zvyšování sazeb a počkat na vývoj situace v zahraničí a na nová data z české ekonomiky.
Guvernér uvedl, že ani schválení státního rozpočtu na příští rok se čtyřicetimiliardovým schodkem nebude vyžadovat mimořádný přístup ČNB k nastavení měnové politiky. „Z hlediska našeho vnímání makroekonomické rovnováhy se nic dramatického neděje. Veřejné finance budou stále v přebytku a netlačí to na žádnou mimořádnou aktivitu měnové politiky,“ uvedl guvernér.
Dnešní jednání bylo prvním měnověpolitickým zasedáním rady pro Aleše Michla a Tomáše Holuba. Funkce členů bankovní rady se ujali 1. prosince.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.