Aktuálně:

Čína čeká a sleduje, jak výrobci automobilů z EU bojují o spalovací motor

17.09.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Čína čeká a sleduje, jak výrobci automobilů z EU bojují o spalovací motor

Evropské automobilky stojí na křižovatce. Zatímco plán EU zakázat prodej nových aut se spalovacími motory od roku 2035 zůstává v platnosti, výrobci jako Volkswagen či BMW zpomalují přechod na elektromobilitu a hledají cesty, jak si udržet tradiční technologie. A Čína? Ta tiše sleduje, jak se evropský trh zmítá v nejistotě, a mezitím expanduje s levnými elektromobily.

Evropský automobilový trh zažívá pořádnou turbulenci. Registrace nových vozů klesly o 1,9 % oproti loňsku, jak uvádí data Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA). Zatímco spalovací motory stále drží většinu trhu, jejich podíl se za rok propadl o více než deset procentních bodů. Naopak bateriové elektromobily (BEV) rostou a dosahují už 15,6 % nových registrací. Jenže přechod na elektromobilitu není tak hladký, jak si Brusel představoval. A do toho všeho vstupuje Čína, která s úsměvem sleduje, jak se evropské značky perou samy se sebou.

Spalovací motory ještě nekončí

Pamatujete si, jak jsme před pár lety věřili, že elektromobily bleskurychle vytlačí staré dobré benzínové a naftové motory? Plán EU v rámci balíčku Fit for 55 byl jasný – od roku 2035 žádné nové auto se spalovacím motorem. Jenže realita je jinde. Automobilky jako Opel ustupují od plánů na plnou elektrifikaci, zatímco giganti typu Mercedes-Benz a BMW oznamují nové modely se spalovacími motory i pro příští léta. Volkswagen, který drží 27,3 % evropského trhu, přichází s platformou SSP, jež umožňuje hybridní řešení. A co Škoda, náš národní klenot? Ta prodlužuje výrobu modelů jako Fabia či Octavia minimálně do roku 2030.

Proč tahle brzda? Důvodů je víc. Nabíjecí infrastruktura v EU sice překročila milion stanic, ale tempo výstavby je podle odhadů třikrát pomalejší, než by mělo být, abychom dosáhli cíle 3,5 milionů do roku 2030. K tomu přidejte vyšší pořizovací ceny elektromobilů a obavy zákazníků z dojezdu. A tak se evropské automobilky vracejí k tomu, co znají nejlíp – spalovacím motorům, byť s výhledem na syntetická e-paliva, která by mohla být jejich záchranou.

Levné elektromobily jako zbraň

Zatímco my v Evropě řešíme, jestli spalovací motory ještě mají budoucnost, Čína se neptá – jedná. Automobilka BYD, světový líder v prodeji elektromobilů, plánuje v Maďarsku továrnu s kapacitou 150 000 vozů ročně, s výhledem na dvojnásobek. Jejich zbraň? Cena. Model BYD Dolphin Surf startuje na 23 000 eurech, v akcích i pod 20 000, což je o 45 % méně než průměr evropských značek. Jak můžeme s takovou konkurencí držet krok?

Čínské značky těží ze státní podpory a vertikální integrace – kontrolují vše od baterií po software. Pro ně je evropská nejistota ideální příležitostí. Zatímco my diskutujeme o revizi zákazu spalovacích motorů v roce 2026, oni expandují nejen s elektromobily, ale i s plug-in hybridy, které by mohly být kompromisem pro evropské zákazníky.

Český pohled: Úleva, nebo zaostávání?

Pro Českou republiku, kde automobilový průmysl tvoří přes 9 % HDP a zaměstnává půl milionu lidí, je tahle debata existenční. Krátkodobě může prodloužení výroby spalovacích motorů přinést úlevu – stabilizuje trh a chrání pracovní místa. Premiér Fiala navíc v Bruselu lobbuje za technologickou neutralitu, tedy za to, aby se nevsázelo vše jen na elektromobilitu. Ale co dlouhodobě? Pokud zaostaneme v inovacích, riskujeme, že nás čínské značky předběhnou i na domácím hřišti.

Národní akční plán čisté mobility sice cílí na 250 000 elektromobilů do roku 2030 a milion do 2035, ale bez masivní podpory infrastruktury a rekvalifikace pracovníků to bude jen papírový sen. 

Co nás čeká: Elektrifikace, nebo kompromis?

Přejdeme na elektromobilitu, nebo si spalovací motory ještě chvíli ponecháme? Podle odhadů by podíl elektromobilů na nových registracích v EU mohl do roku 2035 dosáhnout až 96 %, ale cesta to bude trnitá. Přezkum cílů EU v roce 2026 může přinést výjimky, třeba pro e-paliva. Mezitím Čína nezahálí a její automobilky budou dál tlačit na evropský trh.

Pro nás v ČR i v celé Evropě je klíčové jedno – musíme zrychlit. Ať už jde o výstavbu dobíjecích stanic, nebo o lokalizaci výroby baterií. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Petr Poreba 

Zdroj info: politico.eu, ACEA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.