Aktuálně:

Tuzemské firmy mohou získat půl milionu na podnikání v Sýrii

08.11.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Tuzemské firmy mohou získat půl milionu na podnikání v Sýrii

Česká rozvojová agentura podpoří české firmy, které chtějí podnikat v Sýrii.

Cílem dotačního titulu, do nějž se společnosti mohou přihlásit do začátku prosince, je umožnit prozkoumání možností syrského trhu, informovala agentura prostřednictvím tiskové zprávy. Tuzemské firmy mohou v rámci podpory získat až půl milionu korun. Jejich činnost však nesmí být v rozporu s doposud platnými sankcemi na Sýrii uvalenými.
„Firmy si mohou zažádat o finanční podporu svých aktivit v rámci zkoumání podmínek nového trhu a vytvoření podnikatelského plánu,“ uvedla Česká rozvojová agentura, podle které až půlmilionová finanční pomoc při devadesátiprocentním spolufinancování nákladů ze strany státu sníží prvotní riziko.
Ředitel agentury Pavel Frelich míní, že příležitosti pro české firmy jsou ve stavebnictví, zemědělství, vodohospodářství, zdravotnictví, farmacii nebo v environmentálních technologiích. Frelich nicméně upozornil, že vůči Sýrii jsou nadále uplatňovány mezinárodní sankce. Tím je zatím omezeno i případné poskytnutí dotace. Podle něj podpora nemůže být a nebude poskytnuta projektu, který by se ukázal být v jakémkoli rozporu s aktuálními sankcemi EU uplatňovanými vůči Sýrii.
Podle náměstka ministra zahraničí Martina Tlapy by výzva České rozvojové agentury měla navázat na dosavadní aktivity spojené s pomocí Sýrii. „Projekty ekonomické diplomacie plynule navazují na okamžitou humanitární pomoc a na stabilizační projekty a budou tvořit rovněž základ budoucí bilaterální hospodářské spolupráce se Sýrií. Z pohledu ČR se jako perspektivní jeví zejména infrastrukturní projekty a oblast energetiky.“
Česká republika se na pomoci Sýrii podílí dlouhodobě. Pro rozmezí let 2016–2019 Ministerstvo zahraničí České republiky vyčlenilo na asistenci ve válkou zdevastované zemi 195 milionů korun. Jedná se především o humanitární pomoc. Česká republika poskytla Sýrii zdravotní pomůcky, sušené mléko a podpořila rovněž projekty místních nevládních pomocí zaměřené na vzdělávání a zdravotnictví.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?