Aktuálně:

ČBA k dani z mimořádných zisků

10.10.2022, Autor: red

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
ČBA k dani z mimořádných zisků

Česká bankovní asociace (ČBA) se s aktuálním návrhem ministerstva financí na zavedení daně z mimořádných zisků seznámila teprve před několika minutami. Návrh v tuto chvíli analyzujeme. Už teď lze ale předpokládat, že mimořádné zdanění bude mít dopad na hodnocení České republiky investory. Stále platí, že banky nabízejí vládě konkrétní investice ve výši minimálně 50 miliard korun. 

Podle České bankovní asociace je daň z mimořádných zisků mimořádně neefektivní a nesystémové řešení. Navíc nejde o mimořádné zisky. Ty letošní totiž srovnáváme s pandemickými roky 2020 a 2021, kdy byla ekonomika výrazně utlumená.     

„Podle nás existuje řada lepších řešení, o kterých jsme stát informovali. Banky by rády byly vládě partnerem v době zpomalující ekonomiky. Jejich oslabování tímto způsobem je velkou chybou. Návrhy, se kterými jsme přišli, by pro ekonomiku byly mnohem přínosnější. Například úvěrová kapacita Národní rozvojové banky by se zvýšila na víc než 100 miliard korun,“ uvedla Monika Zahálková, výkonná ředitelka České bankovní asociace. 

Zástupci bank svoje alternativy vládě představili už v srpnu. Jde o investice do dostupného bydlení, dopravní infrastruktury, pomoci klientům, kteří se dostanou do potíží se splácením svých závazků, nebo hlubší spolupráci se zmiňovanou Národní rozvojovou bankou. Tyto investice by dosáhly minimálně 50 miliard korun. 

Je na vládě a poslancích, jaké řešení si zvolí. Zda to bude krátkodobé zdanění bank, nebo dlouhodobá spolupráce, která by pomohla nejen ohroženým občanům, ale zvýšila by prosperitu celé ekonomiky v oblasti dopravy, bydlení a digitalizace. Banky svoji ochotu pomoct ekonomice prokázaly už v minulosti. Šlo například o covidové programy, Milostivé léto nebo úvěrová moratoria. 

Foto: Pixabay

Zdroj: ČBA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.