Když António Costa 1. prosince usedl do křesla předsedy Evropské rady, možná netušil, že jeho první velkou zkouškou nebude diplomatická roztržka o migraci ani spor o zelený úřad, ale prostá aritmetika. Ukrajina potřebuje peníze. Hodně peněz. A potřebuje je rychle. Pokud se unijní lídři na prosincovém summitu nedohodnou, Kyjev se dostane do finančních problémů už koncem března 2026.
V dopise, kterým Costa pozval prezidenty a premiéry na summit 18. prosince, to formuloval jasně: „Moji hlavní prioritou je realizace důležitých rozhodnutí ohledně financování Ukrajiny. Tentokrát se bez dohody nerozejdeme. Nebo alespoň ne snadno.”
Dvě cesty, jeden problém
Evropská komise předložila dvě varianty řešení. První je klasická: přímá půjčka z rozpočtu EU. Druhá je kreativnější, ale politicky výbušnější – takzvaná reparační půjčka zajištená výnosy ze zmražených ruských aktiv. Celkem jde o pokrytí dvou třetin z odhadovaných 135 miliard eur, které Ukrajina podle Mezinárodního měnového fondu potřebuje v letech 2026 a 2027. EU by tedy měla najít 90 miliard.
Jenže členské státy se neshodnou. Zatímco někteří tlačí na rychlé využití ruských aktiv jako symbolického i praktického trestu pro Moskvu, jiní – včetně Evropské centrální banky, Belgie, Japonska a tradičně obstrukčního Maďarska – varují před „nebezpečnou hrou“. Kritici hovoří o „zfušované hurá-akci“, která by mohla narušit mezinárodní finanční systém.
Spor není jen technický. Jde o to, jak daleko je Evropa ochotná zajít v podpoře Ukrajiny, aniž by riskovala vlastní finanční stabilitu. A také o to, kdo nakonec zaplatí účet.
Co z toho plyne pro Česko?
Pro Českou republiku, kterou na summitu poprvé zastoupí nově jmenovaný premiér Andrej Babiš, je podpora Ukrajiny nejen morální, ale i bezpečnostní prioritou. Vláda schválila pokračování programu pomoci na roky 2026–2030 s roční alokací miliardy korun.
Zatímco Česko plní své závazky, celková zahraniční vojenská pomoc Ukrajině v létě 2025 klesla o 43 procent oproti první polovině roku. Spojené státy, dosud největší samostatný poskytovatel vojenské podpory, zpomalují. Evropa se tak stává nejen hlavním finančním, ale i politickým garantem ukrajinské odolnosti. Přinejmenším na papíře. V praxi záleží na tom, zda se lídři v Bruselu dokážou dohodnout dřív, než dojdou peníze.
Summit, který se může protáhnout
Costa v dopise naznačil, že se pokusí udržet summit jednodenní – „jako vždy“. Hned vzápětí ale dodal, že prioritou je dohoda, ne rychlost. Diplomatický eufemismus pro: připravte si spacáky.
Jednání zahájí tradiční výměna názorů s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou. Podle neoficiálních informací by měl promluvit i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatím ale není jasné, zda osobně, nebo přes videohovor. Oficiální program jeho účast nepotvrzuje, což samo o sobě vypovídá o křehkosti celé situace. Evropa rozhoduje o budoucnosti Ukrajiny, zatímco Ukrajina bojuje o budoucnost Evropy.
Dokáže Brusel tentokrát překonat vlastní váhavost dřív, než hodiny odbijí půlnoc? Nebo přesněji – dřív, než dojdou peníze? A co když se ukáže, že 90 miliard eur není jen číslo v tabulce, ale test toho, jak vážně to Evropa s obranou vlastních hodnot myslí?
Zdroj info: ČTK
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
