Aktuálně:

Britská jaderná energetika: Když ambice narazí na realitu nákladů

25.11.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Britská jaderná energetika: Když ambice narazí na realitu nákladů

Spojené království se stalo nejdražším místem na světě pro výstavbu jaderných elektráren. Zpráva vládní Nuclear Regulatory Taskforce to říká přímo: „příliš složitá“ regulace a konzervativní přístup k rizikům dělají z britského jaderného programu finančního obra s hliněnýma nohama. Zatímco svět zažívá jadernou renesanci, Británie platí za své ambice astronomické sumy. Projekt Hinkley Point C, který měl původně stát 18 miliard liber, dnes směřuje k více než 40 miliardám.

Když se plány střetnou s účty

Hinkley Point C v Somersetu, který má začít vyrábět elektřinu na začátku třicátých let, zdražil za necelých deset let více než dvojnásobně. Sizewell C, další velký projekt schválený vládou, měl stát 20 miliard liber – dnes odhady šplhají ke 40 miliardám. Vláda do něj přesto investuje 14,2 miliardy liber a celkově počítá s třicetimiardovou injekcí do jaderného sektoru.

Taskforce pod vedením Johna Fingletona ukazuje prstem na regulační džungli. Fragmentovaný systém schvalování vede ke „konzervativním a nákladným rozhodnutím, která nejsou úměrná skutečnému riziku“. Fingleton to přirovnal k dálnici, kde by všichni jezdili pět mil v hodině – bezpečné, ale k ničemu. Britské předpisy jsou přitom přísné i v mezinárodním srovnání: roční limit ozáření pro pracovníky v energetice je 20 milisievertů, což je sice řádově více než jednorázová dávka z rentgenu u zubaře (0,005 mSv), ale konzervativní přístup k rizikům prodražuje každý krok výstavby.

Jaderná renesance, která stojí jmění

Británie není sama, kdo sází na atom. Francie plánuje minimálně šest nových reaktorů, Čína jich staví téměř třicet, USA dokončily první nový reaktor po třech dekádách. Třicet zemí včetně Británie se zavázalo ztrojnásobit jadernou kapacitu do roku 2050.

Británie má mezi pěti a jedenácti provozními reaktory – přesný počet závisí na tom, jak se počítají reaktory v různých fázích provozu či odstavování. Ty pokrývají zhruba 15 % výroby elektřiny, většina z nich má skončit do roku 2030. Nové elektrárny – včetně malých modulárních reaktorů (SMR) – mají kapacitu zvednout na 24 GW. První SMR má vyrůst v areálu bývalé elektrárny Wylfa na velšském ostrově Anglesey.

Reset, nebo jen další slib?

Taskforce navrhuje „radikální reset“ – zjednodušení regulace, sjednocení rozhodovacích procesů, sladění rizikových standardů se zbytkem světa. Ministr energetiky Ed Miliband mluví o „zlatém věku jaderné energie“ a slibuje reformy, které umožní stavět „bezpečně, rychle a cenově dostupně“.

Mezi slovy a skutky je ovšem propast. Británie má silný politický závazek k jaderné energii – potřebuje ji pro energetickou bezpečnost, klimatické cíle i nezávislost na volatilních cenách fosilních paliv. Zároveň čelí skepsi ekologických organizací i veřejnosti poznamenané Černobylem a Fukušimou a především eskalujícím nákladům.

Dokáže Británie skutečně zlevnit a zrychlit výstavbu? Nebo jen přesouvá problémy z jedné kolonky do druhé? Svět sleduje britský experiment – a zatím vidí hlavně rostoucí účty.

Zdroj info: BBC News

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.