Aktuálně:

Berlín říká čínským technologiím ne: Německo staví hráz

17.11.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Berlín říká čínským technologiím ne: Německo staví hráz

Německý Bundestag nedávno schválil zákon, který dává ministerstvu vnitra pravomoc zakázat rizikové čínské komponenty v kritické infrastruktuře. Tento krok není jen dalším byrokratickým opatřením – Berlín se po letech váhání rozhodl, že technologická závislost na Číně je příliš velké riziko. Kancléř Friedrich Merz to potvrdil jasně: „V síti 6G nebudou žádné čínské komponenty.“

Probuzení ekonomického giganta

Německo, tradiční zastánce volného obchodu a pragmatických vztahů s Čínou, mění kurz. Nová legislativa implementuje evropskou směrnici NIS2, ale jde dál než většina sousedů. Zatímco dosavadní opatření se zaměřovala především na telekomunikace, nový zákon pokrývá prakticky všechny kritické sektory – od energetiky přes dopravu až po zdravotnictví.

Ministerstvo vnitra získává nástroje, které už částečně mělo pro telekomunikace od roku 2021. Tehdy šlo o pokus vytlačit Huawei a ZTE z 5G sítí, ale politická vůle chyběla. Nyní se situace mění – a nejen na papíře.

Balancování mezi bezpečností a obchodem

Rozhodnutí není jednoduché. Německý průmysl má s Čínou úzké vazby a Peking umí být v odvetných opatřeních kreativní. Technologická asociace Bitkom už varovala, že nová pravidla mohou být „nepředvídatelná a škodlivá“. Uvnitř vlády panují rozdílné názory – zatímco ministerstvo vnitra tlačí na tvrdší linii, resorty digitalizace a ekonomiky jsou opatrnější.

Přesto se Berlín rozhodl riskovat. Spolkový úřad pro ochranu ústavy dlouhodobě varuje před riziky špionáže a sabotáže spojenými s čínskými technologiemi. Claudia Plattner z Federálního úřadu pro informační bezpečnost otevřeně mluví o „technické závislosti na čínských a amerických technologiích“. Jinými slovy: ochrana „centrálního nervového systému“ státu je důležitější než krátkodobé ekonomické zisky.

Dopady na střední Evropu

Německá strategie „de-risking“ – snižování rizik místo úplného oddělení – má logiku. Berlín nechce přerušit všechny vazby s Pekingem, potřebuje spolupráci třeba v klimatické politice. Ale v kritických oblastech si chce udržet kontrolu. Do roku 2026 mají být komponenty Huawei a ZTE vyřazeny z jádra 5G sítí.

Pro Českou republiku to znamená příležitost. Německé firmy přehodnocují dodavatelské řetězce a hledají spolehlivější partnery v geograficky bližších a politicky stabilnějších regionech. Dokážeme se na tuto vlnu připravit?

Jak poznamenal jeden z analytiků Rhodium Group, nová legislativa pomáhá položit základy pro vytlačení Huawei z 5G sítě, ale nezaručuje, že politická vůle bude stálá. Německo si vytvořilo nástroje. Teď se ukáže, jestli je opravdu použije – nebo jestli zůstane u opatrného manévrování mezi Washingtonem a Pekingem.

Zdroj info: Politico.eu

Autor: Marek Hájek

Foto:  Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.