Aktuálně:

Banky k 16. říjnu přijaly 403 000 žádostí o odklad splátek

28.10.2020, Autor: Karolína Hurychová

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
Banky k 16. říjnu přijaly 403 000 žádostí o odklad splátek

Banky k 16. říjnu přijaly 403 000 žádostí o odklad splátek úvěrů, schválily jich 360 000. Vyplývá to z nejnovějších dat České národní banky (ČNB).


Počet podaných žádostí klesal v souvislosti s blížícím se termínem ukončení možnosti odkladu, který je 31. října. ČTK dnes o tom informoval hlavní poradce České bankovní asociace Vladimír Staňura.
Odmítnuto bylo tedy 10,5 procenta žádostí, a to zejména z formálních nedostatků žádostí, nebo proto, že byl klient k 26. březnu 2020 v prodlení se splácením delším než třicet dní
Tento týden je posledním, kdy běží odklady splátek na základě zákonného moratoria na splátky. Od listopadu se tedy všichni, kdo o odklad splátek zažádali, vrátí ke svému běžnému splácení. Podle bank se do této chvíle vrátilo ke svému splácení 120 000 dlužníků. Většinou těch, kteří měli odklad na tři měsíce.
Banky minulý týden uvedly, že si jsou vědomy dopadů vládních opatření a stávající situace na některé své klienty a jsou připraveny případné potíže svých klientů se splácením řešit individuálně. V každém případě je však podle nich nutné, aby klienti svou situaci s bankou řešili včas.
„Odklad splátek byl určitě významnou pomocí pro mnoho klientů, kteří přišli o práci nebo jim byla práce omezena. Až následující měsíce ale ukážou, jak se situaci klienti dokázali přizpůsobit a připravit se znovu na splácení,“ řekl ČTK analytik poradenské firmy 4fin David Krůta. Vzhledem k novým opatřením je podle ně otázkou, zda budou banky opět přistupovat k odkladu splátek a za jakých podmínek.
O odklad splátek mohli žádat dlužníci zasažení v souvislosti s koronavirem. Dlužník věřiteli skutečnost oznámil, důvody nemusel prokazovat. Splátky bylo možné odložit u úvěrů včetně hypoték, které byly sjednány a čerpány před 26. březnem. U hypoték šlo splácení přerušit také u smluv sjednaných již před 26. březnem, které ale byly čerpány až po tomto datu.
Moratorium se nevztahovalo na kreditní karty, kontokorentní úvěry, revolvingové úvěry a operativní leasing. Splátky nebyl možné odložit ani u úvěrů, u kterých dlužník k 26. březnu měl zpoždění se splátkou úvěru delší než třicet dnů.
Vláda schválila možnost odkladu splácení úvěrů a hypoték 1. dubna. Přerušeno bylo splácení úroků i jistiny. Pouze u úvěrů firem bylo pozastaveno splácení jistiny, úroky firmy platily dál. Pokud klient odložení splátky využil, délka splácení úvěru se adekvátně prodloužila o dobu, po kterou je splácení přerušeno. Za přerušení si banky neúčtovaly žádné poplatky.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.