Aktuálně:

Babiš podporuje zavedení daně pro internetové giganty

26.02.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Babiš podporuje zavedení daně pro internetové giganty

Premiér Andrej Babiš (ANO) podporuje zavedení zvláštní daně pro internetové giganty jako Facebook, Apple či Google.

Řekl to novinářům na závěr summitu Evropské unie a Ligy arabských států. Debata o možném zvyšování spotřební daně na alkohol je podle něj zatím pouze teoretická, žádné konkrétní návrhy dosud nepadly.

Digitální daň určitě ano. Já jsem to podpořil i na Evropské radě, protože nadnárodní společnosti, co u nás podnikají, neplatí dost daně,“ řekl Babiš. Návrh na zavedení evropské digitální daně předložila loni Evropská komise, počítal s nepřímou daní na příjmy z některých digitálních aktivit firem s celkovým minimálním ročním celosvětovým příjmem 750 milionů eur (19,2 miliardy korun) a příjmy v EU ve výši 50 milionů eur (1,3 miliardy korun). Mezi členskými státy EU ale návrh v prosinci nezískal podporu.
Vlastní digitální daň hodlá zavést Rakousko. Tamní návrhy podle Babiše sleduje i česká ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Možné zvýšení spotřební daně na alkohol zatím vláda podle Babiše neřešila, téma pouze teoreticky zaznělo při debatě o státním rozpočtu na příští rok. „Možná u hazardu, cigaret a alkoholu, což jsou samozřejmě činnosti, které bychom neměli podporovat, můžeme uvažovat i o nějakém navýšení daní, ale nic konkrétního na stole není,“ řekl premiér.
V poslední době se objevilo několik návrhů vládních stran ohledně daňových změn. Začátkem února uvedla v České televizi ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), že vláda chystá výraznější snížení daní, než s jakým původně počítala v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy. Lidé by mohli nakonec státu platit méně než 19 procent z hrubého příjmu. Návrh ministryně hodlá spojit s reformou veřejného zdravotního pojištění.
Koncem ledna Schillerová uvedla, že hnutí ANO chce zavést pro nejmenší podnikatele možnost úhrady daně a zdravotních a sociálních odvodů jednou pevnou částkou. Odpadla by jim díky tomu administrativa s vedením evidence příjmů a s daňovým přiznáním i následné kontroly. Novinku by podle jejího záměru mohli využít podnikatelé s ročním obratem do milionu korun. „Musíme vytvořit podmínky, abychom jim zjednodušili podnikání,“ uvedla. Nesměli by ale být dobrovolnými plátci daně z přidané hodnoty. Právě milion korun ročního obratu je hranice pro registraci k DPH.
Dnes vládní sociální demokraté uvedli, že chtějí opět mluvit s hnutím ANO o možném zavedení bankovní daně. Předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček řekl, že sociální demokraté už před rokem upozorňovali na to, že beze změn na příjmové straně rozpočtu se programové cíle vlády nepodaří naplnit. Vedle bankovní daně, s níž ANO nesouhlasí, Hamáček mluvil o případném zavedení digitální daně, o rušení daňových výjimek, o zvýšení spotřební daně na alkohol a o vyšším zdanění hazardu. Podle něho existuje prostor k uzákonění daňových změn tak, aby byly účinné od příštího roku.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?