Pražský Karlín, který byl jednou z nejvíce zdevastovaných lokalit při katastrofálních povodních v roce 2002, má dokončenou protipovodňovou ochranu. Posledním článkem do skládačky je vybudování retenční nádrže a čerpací stanice v blízkosti Rohanského nábřeží u křížení s ulicí Breitfeldovou.
Náklady na tuto etapu dosáhly 483 miliónů korun. Investorem byla Pražská vodohospodářská společnost, dodavatelem pak konsorcium „Společnost PPO Karlín“, ve kterém spojily síly společnosti SMP Vodohospodářské stavby (člen Skupin VINCI Construction CS) a Čermák a Hrachovec. Provozovatelem protipovodňových opatření budou Pražské vodovody a kanalizace.
Zdroj: PVK
„Protipovodňová ochrana Prahy je od tohoto okamžiku zase o něco silnější. Jsem rád, že se nám podařilo dílo dokončit a věřím, že obyvatelé Karlína teď budou mít přeci jen klidnější spaní. Záleží nám na ochraně životů, zdraví, ale i majetků Pražanů, a proto nehodláme v otázce ochrany před živelnými pohromami nic podcenit,“ uvedl Michal Hroza, pražský radní pro oblast infrastruktury.
„Karlín si definitivní dokončení protipovodňové ochrany určitě zaslouží. Děkuji za tuto finančně náročnou, a hlavně přínosnou investici. Zároveň doufám, že nebudeme muset celý systém již nikdy aktivovat, protože léta 2002 a 2013 již nechceme nikdo zažít,“ řekl starosta Městské části Praha 8, jejíž je Karlín součástí, Ondřej Gros.
O výstavbě protipovodňových opatřeních v Karlíně, který byl z větší části vyplaven právě vodou z kanalizační sítě, rozhodlo vedení metropole ihned po povodních v roce 2002. „Celá stavba byla rozdělena do sedmi etap a začala již v roce 2004. Celková investice dosáhla 800 miliónů korun,“ informoval předseda představenstva Pražské vodohospodářské společnosti Pavel Válek.
Generální ředitel Pražských vodovodů a kanalizací Petr Mrkos doplnil: „Jsem rád, že takové dílo budeme provozovat. Důležité je zmínit, že nová retenční nádrž pojme až 6 000 kubíků. Tím se výrazně sníží množství odpadních vod přepadávajících do Vltavy.“
Při celé stavební akci došlo k různým úpravám na karlínské stokové síti. A zapojily se i moderní technologické postupy. Například při výstavbě nových kanalizačních stok DN2000 a DN2300 stavbaři využili ocelové trubky obložené zevnitř taveným čedičem. „V rámci raženého úseku jsme použili také tzv. novou rakouskou tunelovací metodu, kdy se nadloží ražené části stabilizuje tryskovou injektáží v celé délce ražby. V souběhu s výustním potrubím se stavěl gravitační přítok oplachové vody v délce sedmdesáti metrů. Dále došlo částečně k vystrojení technologického centra a vybudování kompletního technologického vybavení objektu,“ doplnil za sdružení zhotovitelů Roman Hek, ředitel SMP Vodohospodářské stavby.
Pražský magistrát vložil od roku 2002 do protipovodňové ochrany města na čtyři miliardy korun. Město nechalo vybudovat asi 20 kilometrů zábran a vrata uzavírající Čertovku, na Rokytce v Libni vznikla čerpací stanice a protipovodňové závěry této říčky. Město postupně revitalizuje i potoky a říčky a buduje protipovodňové valy. Zatím není vyřešena ochrana Šáreckého údolí, Lahovic, Lahoviček a Sedlce.
Foto + Zdroj: PVK
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
