Aktuálně:

Polovina firem se nestihne připravit na GDPR

21.12.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Polovina firem se nestihne připravit na GDPR

Skoro polovina tuzemských firem se nestihne včas připravit na nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).

Dotčené firmy, které evidují zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce, nestihnou do května příštího roku, kdy nařízení začne platit, správně nastavit systémy pro evidenci osobních údajů. Čtvrtina podniků odhaduje, že finálně mohou být hotovy až rok po začátku termínu. Vyplývá to z průzkumu společnosti BDO, kterého se zúčastnily různě velké podniky napříč obory.
Prakticky všechny české firmy, 96 procent, o novém nařízení GDPR slyšely a jsou si vědomy termínu začátku jeho platnosti. S přípravou již začaly tři čtvrtiny společností, nicméně pouze 54 procent dotazovaných firem se domnívá, že se jim podaří dostat do finální fáze příprav v době, kdy vejde GDPR v účinnost. Každý čtvrtý podnik odhaduje, že všechny potřebné změny dokončí v rozmezí měsíce až půl roku po termínu. A to i navzdory tomu, že devět z deseti podniků si je vědomo výše postihů v případě, že neupraví své IT systémy. Na celkovém zpoždění má však podíl i samotný stát, jelikož zatím nepřijal adaptační zákon, který firmy a další organizace potřebují ke správnému zavedení GDPR.
Do konce příštího roku budou mít správně upravené databáze přibližně tři čtvrtiny firem. Z těch, jež budou provádět změny ještě po termínu, 27 procent neví, kdy budou mít databáze osobních údajů v plném souladu s nařízením.
Každá druhá firma navázala kvůli GDPR kontakt s odborníkem nebo specializovanou firmou. Třetina respondentů plánuje vyčlenit minimálně jednoho pracovníka dohlížejícího na změny v souvislosti s tímto nařízením. Necelá polovina předpokládá, že pro splnění nových pravidel bude potřebovat externího dodavatele, který nakládání s osobními údaji adekvátně upraví.
Co se týká nákladů spojených s GDPR, takřka každý pátý podnik je odhaduje maximálně do výše 30 tisíc korun, 13 procent firem počítá s výdaji od 50 tisíc do 100 tisíc korun. Podle šedesáti procent dotazovaných společností znamenají úpravy databází kvůli GDPR větší bezpečnost osobních informací.
GDPR se vztahuje na všechny firmy, státní instituce, neziskové organizace i osoby samostatně výdělečně činné, které evidují své zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce. Pro dotčené subjekty je komplikací, že česká vláda doposud nezveřejnila konkrétní znění nového zákona, který bude požadavky GDPR začleňovat do české legislativy.
Pokuty za nedodržování nového nařízení mohou dosáhnout až 20 milionů eur, v přepočtu asi 512 milionů korun, nebo až čtyři procenta celosvětového ročního obratu firmy.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Svět hladoví a peníze mizí: OSN hlásí nejhorší krizi za dekádu

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Zatímco počet hladovějících lidí na planetě raketově roste, peníze na jejich záchranu se vypařují. Podle nové zprávy OSN čelí svět paradoxu: hlad dosáhl nejvyšší úrovně za poslední roky, ale humanitární pomoc se propadla na úroveň před deseti lety. Není to statistická anomálie – je to signál, že se něco zásadního pokazilo.

Středomoří na stráži: Kypr, Řecko, Malta a Itálie varují před migrační vlnou

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Válka na Blízkém východě trvá už druhý měsíc a čtyři středomořské státy EU zvedají varovný prst. Kypr, Řecko, Malta a Itálie – země, které tvoří první linii evropské obrany proti nekontrolované migraci – se na okraj summitu v Nikósii sešly, aby projednaly scénář, který nikoho neláká: opakování roku 2015. Tentokrát by ale hlavním spouštěčem neměla být Sýrie, nýbrž Írán a širší blízkovýchodní konflikt.

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.