Aktuálně:

Říjnová inflace byla nejvyšší za posledních pět let

10.11.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Říjnová inflace byla nejvyšší za posledních pět let

Meziroční nárůst spotřebitelských cen dosáhl v říjnu bez jedné desetiny tří procent.

Oproti předchozímu měsíci pak inflace vzrostla o dvě desetiny procentního bodu a meziročně překročila nejvyšší hodnotu od října roku 2012. Významný podíl na růstu inflace měly opět potraviny, jejichž ceny meziměsíčně stouply o půl procenta. Inflaci tlačil i růst cen bydlení a dopravy. Aktuální informace zveřejnil Český statistický úřad.
Co se týká cen potravin, zdražilo podle Českého statistického úřadu v říjnu opět nejvíce máslo, a to o 50,7 procenta. Zdražení se nevyhnulo ani vejcím, mléčným a pekárenským výrobkům. Zároveň skončilo snižování cen u zeleniny, která v říjnu ve srovnání s minulým rokem zdražila o 10,4 procenta. U ovoce meziročně vzrostly ceny o 8,2 procenta.
Meziroční růst spotřebitelských cen byl ovlivněn také cenami bydlení, když nájemné zdražilo o 2,9 procenta, vodné o 1,2 procenta a stočné o 0,4 procenta. Ceny se zvedly rovněž ve stravování, meziročně o 7,2 procenta, nebo u ubytovacích služeb, o 1,7 procenta. Vzhledem k rostoucím cenám pohonných hmot zdražila o 2,6 procenta také doprava. Naopak zlevnění zaznamenalo odívání a obuv, kde ceny ve srovnání s minulým rokem klesly o 0,9 procenta. Trend klesajících cen pokračoval u telefonických služeb, u bydlení bylo o 2,3 procenta levnější teplo a teplá voda a o 0,8 procenta zemní plyn.
Zvýšení meziměsíční inflace bylo způsobeno především rostoucími cenami zeleniny (o 8,4 procenta), podražilo také ovoce, vejce, máslo, sýry, jogurty či čokoláda. Oproti září byly vyšší rovněž ceny oděvů, obuvi a pohonných hmot. Meziměsíční zlevnění naopak statistici sledovali u telefonických služeb a lázeňských pobytů.
Na zveřejnění říjnového růstu spotřebitelských cen okamžitě zareagovala koruna, která během půl hodiny posílila vůči euru o šest haléřů a v půl desáté se obchodovala za 25,52 koruny za euro. Vyplývá to z informací Patrie. Hodnota české měny se tak přibližně vrátila do stavu, kolem něhož oscilovala minulý týden před oznámením o zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rozpočet EU v patu. Kyperský summit ukázal hluboké rozpory

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropští lídři se sešli v kyperské Nikósii, aby projednali příští dlouhodobý rozpočet Unie. Málokdo čekal průlom. António Costa, předseda Evropské rady, sice označil debatu za „důležitý milník“, ale diplomaté za zavřenými dveřmi mluvili jinak: „Neočekávejte, že někdo ustoupí ze svých pozic. Na to je ještě příliš brzy.“

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.