Aktuálně:

Poradna: Stavební spoření dnes nemá na trhu konkurenci

09.11.2017, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Poradna: Stavební spoření dnes nemá na trhu konkurenci

Stavební spoření je v Česku velmi oblíbený produkt.

Vyplatí se do něj vkládat finance? Stavební spoření je vedle penzijního připojištění další způsob, jak uložit své peníze a dosáhnout přitom na podporu státu.

Na rozdíl od doplňkového penzijního spoření (dříve penzijního připojištění) se ale k penězům dostanete dříve, konkrétně za šest let od uzavření smlouvy. Jde o stále velmi oblíbený produkt, a to hlavně díky tomu, že stát podporuje tuto formu příspěvkem ve výši 10 procent ročně z uložené částky (max. z 20 tisíc, tj. do maximální výše dvou tisíc korun). Nejvíc peněz od státu tedy získáte, když budete spořit zaokrouhleně 1 700 korun. Při takovéto měsíční úložce vám stát na konci roku (respektive další rok v dubnu) přidá další dva tisíce. Díky státnímu příspěvku je tento produkt jedním z nejvýhodnějších na trhu pro střednědobé spoření, ale prostředky lze vložit také jednorázově. Navíc je zde možnost vzít si v budoucnu úvěr do výše cílové částky na bytové účely s předem známou úrokovou sazbou. To se může hodit, jelikož banky už běžně poskytují hypotéky pouze do 80 procent, resp. 90 procent hodnoty zástavy a zbylý obnos by měl mít sám klient. Dofinancování jiným úvěrem ČNB sice nedoporučuje, ale zatím se to tak u některých bank realizovat dá.

Není to ale jen státní příspěvek, co zhodnocuje vaše úspory. Stavební spořitelny svým střadatelům nabízejí také úroky z vkladů. Ty se dnes pohybují v rozmezí od 0,5 do 1,0 procenta p.a. (u starších smluv lze mít např. i dvouprocentní úrok). Pokud si tedy zvolíte svoji stavební spořitelnu správně, získáte na konci smlouvy při měsíčním ukládání 1 700 korun a po odečtení všech poplatků až 136 tisíc korun. Pokud si spořitelnu nezvolíte nejlépe a vyberete si tu s nejnižším úrokem, sníží se vaše výsledná částka až o zhruba tři tisíce korun. Když tak do výsledné úrokové míry započítáme veškerou státní podporu a následně odečteme daně a poplatky, výsledný úrok (efektivní úroková míra) se dnes pohybuje v rozmezí 2,5–3,5 procenta p.a.

Výsledný úrok je tak několikrát vyšší než v případě spoření do termínovaného vkladu nebo spořicího účtu. Ty nejvýnosnější termínované vklady totiž dnes dosahují jednoho procenta, a spořicí účty dosahují dokonce jen na poloviční úrok. Tím pádem stavební spořitelny v případě porovnání s bankovními službami generují minimálně třikrát vyšší výnos. Je k tomu ale třeba dodat, že peníze máte u stavební spořitelny vázány na dobu šesti let, kdy s nimi nemůžete manipulovat. Respektive je možné s nimi dle svého nakládat i dříve, ale pouze za cenu předčasného ukončení smlouvy, což obvykle znamená poplatek navíc a střadatel přichází o státní podpory, čímž produkt zákonitě ztrácí na své lukrativnosti.

Své úspory můžete při střednědobém horizontu investovat také do otevřených podílových fondů dluhopisových, akciových nebo smíšených. Ty mohou v rámci šesti let svým výkonem stavební spoření dokonce předčit, ale za cenu vyššího rizika, tzn. že ve výsledku můžete vydělat méně, anebo také část peněz prodělat. Stavební spoření se tak při stávajících úrokových sazbách na trhu jeví jako jeden z nejvhodnějších způsobů měsíčního ukládání peněz ve střednědobém horizontu šesti let. Nicméně každý klient má vždy specifické potřeby i možnosti, a proto je třeba finanční plán vždy dobře nastavit ze všech stran a využít k tomu také odpovídající produkty finančního trhu.

Karel Synek, oblastní ředitel OVB Allfinanz

Karel Synek o sobě

Narodil jsem se před necelými čtyřiceti roky v Podbořanech, malém městě na severu Čech, a jako každý kluk jsem měl různé myšlenky, čím se jednou budu živit. Nakonec se věnuji něčemu úplně jinému, což ve finále není ani tak překvapivé, protože poradenství za mých klukovských let u nás ani nebylo možné a běžné.

Během střední školy jsem přišel na to, že mě baví hlavně přírodní nauky nebo předměty kolem financí. Proto jsem si dal přihlášku na Provozně podnikatelský obor na ZF JČU v Českých Budějovicích, kam se hlásilo více mých spolužáků. Finančnímu poradenství jsem se začal věnovat právě tam ještě během studia a nyní tomu je asi sedmnáct let. Mám rád starší české a francouzské filmy, dříve jsem také hodně četl historické romány z našich dějin. Na to, jak jsme malá země, je to velmi zajímavé čtení. Ve svém volném čase se snažím alespoň trochu věnovat sportu. Nejčastěji běhám, ale rád jezdím i na kole a čas od času si jdu zahrát s kamarády fotbal. Hodně času se snažím také trávit s rodinou, ideálně pak v přírodě, kde jsou naším cílem méně vyhledávané turistické cíle. Opomenout nesmím ani koníček v podobě rockové hudby.

 
 
 


Články na téma: Mzdy

Spočítejte si online:

> Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy
> Daňová kalkulačka pro OSVČ v roce 2025
> Online kalkulačka pro DPČ a DPP
> Důchodová kalkulačka - kdy půjdete do důchodu?


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.