Více než polovina Čechů považuje životní úroveň za dobrou

Konkrétně si to myslí jednapadesát procent lidí, z nichž osm procent označuje životní úroveň za velmi dobrou a třiačtyřicet procent ji vnímá jako spíše dobrou.  Podle čtyřiceti procent občanů je hospodářská situace v rámci celé České republiky dobrá, naopak za špatnou ji pokládá pětina obyvatel. Vyplývá to z výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Průzkum, který se uskutečnil v první polovině září na vzorku 970 lidí starších 15 let, dále ukázal, že životní úroveň své domácnosti hodnotí jako spíše špatnou více než každý desátý, konkrétně 12 procent respondentů. Neutrálně se vyjádřilo 36 procent dotazovaných (nehodnotili ani jako dobrou, ani jako špatnou). Podle CVVM se hodnocení životní úrovně domácnosti ve srovnání s předešlým šetřením z června letošního roku výrazně nezměnilo.
Podle analýzy CVVM se hodnocení životní úrovně zlepšuje s vyšším stupněm dokončeného vzdělání i s rostoucími příjmy. Životní úroveň své domácnosti vidí lépe například podnikatelé a živnostníci, vysoce kvalifikovaní odborníci nebo vedoucí pracovníci. Patří k nim také voliči ODS, ANO nebo TOP 09 a ti, kteří důvěřují vládě. Z průzkumu pak vyplývá, že Češi, kteří naopak svou životní úroveň považují za méně příznivou, mají větší zastoupení v řadách nezaměstnaných, důchodců, voličů KSČM, nevoličů nebo voličů řadících se k levici a z občanů nedůvěřujících vládě.
Stav ekonomiky v celé České republice hodnotí jako velmi dobrý čtyři procenta občanů a dalších 36 procent dotazovaných ji pokládá za dobrou. CVVM uvádí, že ve srovnání s loňským zářím se jedná o významné zlepšení. Tehdy tuzemskou hospodářskou situaci vidělo pozitivně 35 procent dotazovaných. Šestnáct procent lidí naopak označilo ekonomickou situaci za špatnou, čtyři procenta pak dokonce za velmi špatnou.
Příznivěji hodnotí aktuální hospodářskou situaci občané, kteří zároveň lépe vidí svoji životní úroveň, disponují vyššími příjmy, jsou spokojeni se životem i politickou situací. Lépe se o ekonomickém stavu vyjadřují rovněž vysokoškolští absolventi, vyšší odborní nebo vedoucí pracovníci. Podobně to vnímají i Pražané, lidé, kteří se řadí k pravici nebo pravému středu, voliči hnutí ANO a lidé, kteří mají důvěru ve vládu. Naopak kritičtější jsou k současné ekonomické situaci lidé, kteří se řadí k levici, nedůvěřují vládě, parlamentu ani samosprávám, nebo třeba obyvatelé Ústeckého kraje.