Aktuálně:

Systém penzí je v nejlepším stavu od roku 2008, dluh klesl

04.11.2017, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Systém penzí je v nejlepším stavu od roku 2008, dluh klesl

Český důchodový systém je v nejlepší kondici za posledních devět let. Jeho schodek letos dál klesal.

Na konci září činil něco málo přes čtyři miliardy korun. Na konci loňského roku přesahoval ještě šestnáct miliard a letos v pololetí sedm a půl miliardy. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Za zlepšováním stavu je ekonomický růst s rekordní zaměstnaností a rostoucími výdělky, odvody tak platí víc lidí z vyšších mezd a platů. Podle návrhu státního rozpočtu by se systém penzí v příštím roce mohl dostat do přebytku. Na důchody se vydává dlouhodobě víc peněz, než kolik se na ně vybere. Systém je tak léta v minusu. Naposledy byl v přebytku před krizí. V roce 2008 do něj přiteklo o šest miliard víc, než se z něj na penze vyplatilo. V roce 2009 se schodek propadl na 30,5 miliardy. Nejvyšší byl pak v letech 2012 a 2013, kdy se blížil k 50 miliardám korun. Deficit tak odpovídal 15 procentům odvedené sumy.

Letos na konci září byl proti stejnému období roku 2013 schodek osminový, před čtyřmi lety se blížil ke 32,5 miliardy korun. V minulém roce na konci třetího čtvrtletí byl o deset miliard vyšší než nyní, dosahoval téměř 15 miliard. Rekordní příjmy z důchodových odvodů na úplné smazání deficitu ale zatím nestačily, odvedená částka byla nižší než výdaje na penze. Letos za první tři čtvrtletí se na důchody vybralo 299,23 miliardy korun. Loni to bylo o téměř 23 miliard méně. Výdaje letos činily 303,34 miliardy. Byly tak o 12 miliard vyšší než za prvních devět loňských měsíců.

Podle původního návrhu státního rozpočtu měl v příštím roce důchodový schodek klesnout na 6,8 miliardy – na penze se mělo vybrat 421,1 miliardy a vyplatit 427,9 miliardy. Do sněmovny vláda ale nakonec poslala jiný návrh, podle něhož by se měl penzijní systém dostat do přebytku 6,6 miliardy. Nově by výdaje měly činit 424,2 miliardy a příjmy 430,8 miliardy.

Na sociální zabezpečení, tedy na penze, nemocenské a zaměstnanost, ČSSZ vybrala letos od ledna do konce září 335,29 miliardy. Celkem se vyplatilo o 2,11 miliardy víc, než se odvedlo na pojistném. Za stejnou dobu loni do sociální soustavy přiteklo 309,68 miliardy a vydalo se o 13,21 miliardy víc.

Starobní, invalidní a pozůstalostní penze pobíralo na konci září 2,88 milionu lidí. Starobní důchod dostávalo bezmála 2,4 milionu seniorů a seniorek, průměrně ze systému měli 11 828 korun. Penze se postupně zvedají a roste i počet těch, kdo je berou. Podle některých expertů je tak nynější penzijní soustava dlouhodobě neudržitelná a bude potřebovat reformu. Připravena do budoucna není prý zvlášť na početnou generaci takzvaných Husákových dětí. Odborníci poukazují na to, že za nynějším zlepšováním stavu důchodového systému je konjunktura a po nástupu příští krize se situace může velmi rychle obrátit. Podle studie, kterou pro končící Sobotkovu vládu vypracovali levicoví experti, ale zásadní reforma potřeba není a stačila by úprava parametrů. Mezi ně patří oddalování důchodového věku, výše odvodů či poměr penze k průměrné mzdě.

Schodek systému sociálního pojištění a důchodového systému v miliardách korun na konci třetího čtvrtletí vybraných let

Rok

Systém sociálního zabezpečení

Důchodový systém

2013

-29,1

-32,48

2014

-25,88

-28,63

2015

-19,8

-22,03

2016

-13,21

-14,94

2017

-2,11

-4,11

Zdroj: statistiky České správy sociálního zabezpečení

Kateřina Krausová, ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Svět hladoví a peníze mizí: OSN hlásí nejhorší krizi za dekádu

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Zatímco počet hladovějících lidí na planetě raketově roste, peníze na jejich záchranu se vypařují. Podle nové zprávy OSN čelí svět paradoxu: hlad dosáhl nejvyšší úrovně za poslední roky, ale humanitární pomoc se propadla na úroveň před deseti lety. Není to statistická anomálie – je to signál, že se něco zásadního pokazilo.

Středomoří na stráži: Kypr, Řecko, Malta a Itálie varují před migrační vlnou

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Válka na Blízkém východě trvá už druhý měsíc a čtyři středomořské státy EU zvedají varovný prst. Kypr, Řecko, Malta a Itálie – země, které tvoří první linii evropské obrany proti nekontrolované migraci – se na okraj summitu v Nikósii sešly, aby projednaly scénář, který nikoho neláká: opakování roku 2015. Tentokrát by ale hlavním spouštěčem neměla být Sýrie, nýbrž Írán a širší blízkovýchodní konflikt.

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.