Aktuálně:

ČR podepsala smlouvu s nedůvěryhodnou firmou

15.10.2017, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
ČR podepsala smlouvu s nedůvěryhodnou firmou

Firma European Metals Holdings (EMH), se kterou Česko podepsalo memorandum o těžbě lithia, je nedůvěryhodná, protože má nejasnou vlastnickou strukturu.

Na tiskové konferenci neziskové organizace Good Governance to řekl její předseda Lukáš Wagenknecht. Podle něj tak vzniká prostor pro korupci, navíc vláda podpisem porušila své programové prohlášení. Politici současné i minulých vlád zásadně podcenili ekonomické přínosy projektu, uvedl Wagenknecht. EMH v reakci pro ČTK uvedla, že žádný prostor pro korupci neexistuje.
„Zásadním rizikem projektu těžby lithia na českém území je oficiální spolupráce ministrů s těžařskou společností European Metal Holdings. European Metals Holdings Limited je registrovaná v Austrálii, kde má pouze status takzvané zahraniční společnosti s omezenou právní způsobilostí,“ uvedl Wagenknecht. Australská společnost, se kterou Ministerstvo průmyslu a obchodu podepsalo memorandum o porozumění, je podle něj pouze odštěpným závodem neaustralské firmy European Metals Holdings Limited BVI, která má sídlo na Britských Panenských ostrovech.
Vlastnická struktura této společnosti je podle Wagenknechta anonymizovaná prostřednictvím listinných akcií, jejichž vlastníky uvedené v seznamu akcionářů nezveřejňuje. Odpovědnost za navázání spolupráce podle něj rovnoměrně nesou ministerstva průmyslu a životního prostředí. „Vláda se navíc v programovém prohlášení zavázala, že nebude spolupracovat s firmami s nejasnou vlastnickou strukturou,“ podotkl.
Ministerstvo životního prostředí nařčení odmítlo s tím, že vydalo průzkumné licence ve všech případech české firmě Geomet se souhlasem Ministerstva průmyslu a obchodu. „Ministerstvo životního prostředí nemá jakékoli kompetence ani zákonné možnosti zkoumat majetkovou strukturu firem, se kterými zahajuje správní řízení o stanovení průzkumného území,“ uvedla mluvčí úřadu Petra Roubíčková.
Společnost European Metals Holdings ve svém vyjádření pro ČTK uvedla, že je firmou sídlící na Britských Panenských ostrovech (BVI) a její akcie jsou registrovány na burzách v Austrálii a Británii. Má australské podnikové registrační číslo a platí v Austrálii daně. „Nedávno jsme změnili stanovy, abychom v rámci vstupu na londýnskou burzu zohlednili britské právní požadavky pro firmy obchodované na burze. European Metals Holdings Limited je firmou regulovanou burzovními zákony v Austrálii a Británii, takže zde neexistuje žádný prostor pro korupci atd.,“ uvedla EMH. Doplnila také, že domicil BVI je historickým odkazem z doby, kdy byla firma založena, aby hledala železnou rudu v Africe.
Podle dřívějších informací je těžba lithia na Cínovci jedinou aktivitou EMH. V Česku vlastní přes svou britskou dceru od května 2012 geologickou firmu Geomet, která byla založena v roce 2007 a která by měla lithium těžit. V jejím čele stojí od letoška bývalý manažer OKD Richard Pavlík. Největším akcionářem EMH je podle jejího webu Computershare Company Nominees (tato společnost nabízí podle britského práva například možnost skrytého vlastnictví akcií; v EMH drží 26,39 procenta), dále Cadence Minerals (britská investiční společnost zaměřená na průzkum nerostného bohatství; 20,44 procenta), ARMCO Barriers (australský výrobce svodidel; 9,75 procenta), generální ředitel EMH Keith Coughlan (6,47 procenta) a JP Morgan Nominees Australia Limited (6,14 procenta).
Podle Wagenknechta je rizikem odliv zisků z přírodního bohatství, mohlo by jít o částky v řádu bilionů korun. Tyto peníze by mohly plynout do netransparentního daňového ráje, kde je nulová daň ze zisku právnických osob, uvedl dále. Ekonomické přínosy projektu podle něj podcenily všechny vlády od roku 2009. První dohoda o průzkumu ložiska byla podepsána o rok později. „Současná výše těžebních poplatků se pohybuje na úrovni pouze 0,66 procenta z vytěženého materiálu. I další daňové sazby jsou ve srovnání s mezinárodní praxí velice nízké. Například v Norsku stát vlastní surovinu. Na její těžbu najímá soukromé subjekty, včetně zahraničních, jejichž zisky jsou daněny vysokou sazbou. Například v případě ropy je to 78 procent,“ dodal Wagenknecht.
Wagenknecht byl náměstkem exministra financí Andreje Babiše (ANO). V roce 2015 ho Babiš odvolal. Wagenknecht později dostal Cenu za odvahu od Nadačního fondu proti korupci, upozorňoval třeba na podezřelé okolnosti stavby metra, tendru na monitorovací systém evropských fondů či smluv pro advokátní kancelář bývalé místopředsedkyně ANO Radmily Kleslové.
V Česku, především na Cínovci, jsou podle odhadů tři procenta světových zásob lithia, evidováno je 571,5 milionu tun rudy s 1,14 milionu tun lithia. Přípravy na těžbu, která začne nejdříve za několik let, komplikuje tvrdý politický spor mezi hnutím ANO a sociální demokracií o memorandu, které s EMH uzavřel ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD). Zrušení memoranda, které navrhovalo ANO, vláda ve středu zamítla. Senát ve čtvrtek vyzval politiky z hnutí ANO a KSČM, aby nenadřazovali své politické zájmy a způsob vedení volební kampaně nad zájmy Česka. Z podnětu KSČM bude o lithiu v pondělí mimořádně jednat sněmovna. Volby do dolní komory se konají příští týden v pátek a sobotu.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rozpočet EU v patu. Kyperský summit ukázal hluboké rozpory

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropští lídři se sešli v kyperské Nikósii, aby projednali příští dlouhodobý rozpočet Unie. Málokdo čekal průlom. António Costa, předseda Evropské rady, sice označil debatu za „důležitý milník“, ale diplomaté za zavřenými dveřmi mluvili jinak: „Neočekávejte, že někdo ustoupí ze svých pozic. Na to je ještě příliš brzy.“

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.