Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.
Kryptoměny jako záchranný kruh pro ruskou ekonomiku
Rusko od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022 hledá cesty, jak obejít západní sankce. Kryptoměny se ukázaly jako jeden z nejúčinnějších nástrojů. Přinejmenším prostřednictvím jedné sankcionované společnosti Rusové převedli miliardy dolarů – primárně pro potřeby svého vojensko-průmyslového komplexu.
Dvacátý sankční balíček, který EU schválila tento týden, sice přinesl sektorový zákaz ruských kryptoměnových platforem a zakázal transakce s rublem krytými tokeny RUBx a A7A5, ale Vladyslav Vlasiuk, hlavní ukrajinský koordinátor sankční politiky, je přesvědčený, že to stále není dost. „Další sada opatření by měla konečně uzavřít kanály pro používání kryptoměn k obcházení omezení,“ řekl pro ukrajinský rozhlas Suspilne.
Co přesně Kyjev požaduje?
Ukrajina tlačí na několik konkrétních kroků. Kromě dalšího zpřísnění pravidel pro kryptoměnové transakce chce rozšířit seznam sankcionovaných ruských bank, zacílit na finanční instituce a uzavřít zbývající mezery v systému. Kyjev také volá po přísnějších omezeních ruského námořního obchodu s ropou a lepším sledování prodeje komponent s vojenským využitím.
Ukrajina nechce jen další seznam jmen a firem. Chce systémové řešení, které Rusku znemožní využívat moderní technologie k financování války.
Brusel signalizuje ochotu pokračovat
Kaja Kallasová, šéfka unijní diplomacie, potvrdila, že evropští lídři podporují rychlé přijetí 21. balíčku. Litevský prezident Gitanas Nausėda pak konkretizoval: EU by měla zakázat námořní služby pro ruský ropný obchod a uvalit sankce na energetické giganty, jako jsou Lukoil nebo Rosatom.
Oproti loňsku, kdy se sankční balíčky schvalovaly pomaleji kvůli sporům mezi členskými státy – zejména kvůli blokaci ze strany Slovenska a Maďarska – se zdá, že tentokrát má Brusel větší politickou vůli jednat rychle.
Technologie versus regulace
Celá situace odhaluje paradox digitálního věku. Kryptoměny byly původně zamýšleny jako nástroj finanční svobody a decentralizace. Dnes se ale ukazuje, že stejné vlastnosti, které je činí atraktivními pro běžné uživatele, z nich dělají ideální prostředek pro obcházení mezinárodních sankcí.
Evropská unie se snaží reagovat – od 24. května 2026 vstoupí v platnost úplný zákaz transakcí s jakýmkoli poskytovatelem kryptoaktiv se sídlem v Rusku a Bělorusku. Otázkou zůstává, jak účinné tyto kroky budou v praxi. Kryptoměnový svět je ze své podstaty obtížně kontrolovatelný a Rusko má silnou motivaci hledat nové cesty.
Ekonomická válka pokračuje
Boj proti ruským kryptoměnovým schématům se stává klíčovou součástí ekonomické války. Ukrajina dobře ví, že každý dolar, který se Moskvě podaří propašovat přes sankce, znamená další rakety, drony a munici. Proto tlačí na Brusel, aby nezůstal na půli cesty.
Zda se EU podaří skutečně uzavřít všechny kanály, jak požaduje Kyjev, ukáže až praxe. Zatím je jisté jedno: hra na kočku a myš mezi regulátory a těmi, kdo hledají skuliny v systému, bude pokračovat. A sázky jsou vysoké.
Zdroj info: kyivindependent.com
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
