Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.
Když neutralita znamená byznys
Představte si region, kde více než 80 procent dovozu tvoří čínské zboží, kde jüan obíhá v osmdesáti bankovních pobočkách a kde místní lom nazývají prostě „čínský“. Vítejte na dočasně okupovaném Donbasu, kde se Čína chová jako investor, který si jen tak mimochodem buduje strategickou základnu v srdci Evropy.
Čínská expanze do Ruskem okupovaných oblastí východní Ukrajiny není náhodná. Je to pečlivě orchestrovaný proces, který využívá vakuum vzniklé po západních sankcích. Zatímco velké státní čínské korporace se drží zpátky – bojí se sekundárních sankcí – střední soukromé firmy tam působí jako průzkumníci nového ekonomického prostoru.
Od memorand k realitě
Čínský zájem o region přitom není novinkou. Už koncem roku 2013 ukrajinská vláda podepsala s čínskou firmou memorandum o výstavbě přístavu na Krymu. Projekt měl z poloostrova udělat uzel „Námořní hedvábné stezky“. Pak přišla anexe v roce 2014 a mezinárodní sankce – Číňané tehdy rychle ustoupili.
Po roce 2022 se však situace změnila. Moskva a Peking posílily své vazby a objem jejich vzájemného obchodu vyšplhal v roce 2024 na rekordních 220 miliard dolarů. V roce 2023 se objevily zprávy o tajných jednáních ohledně výstavby dopravního tunelu pod Kerčským průlivem. O dva roky později ukrajinská rozvědka zaznamenala pokusy přilákat čínské investice do kerčského přístavu i vojenské infrastruktury u jezera Donuzlav.
Těžba, stroje a tichá kolonizace
Nejviditelnější je čínská přítomnost v těžebním průmyslu. V roce 2022 okupační úřady v Doněcké oblasti obnovily opuštěný lom Karan. Do konce roku 2023 tam dvě čínské společnosti dodaly zařízení na drcení a třídění kamene. Kámen z tohoto lomu dnes slouží ke stavbě dálnice „Novorossija“, která spojuje Rostov s Krymem.
Čínská společnost SANY Heavy Industry dodala v srpnu 2024 razicí stroje pro čtyři místní uhelné doly. Čínské firmy zásobují region těžkými nákladními automobily a dalším průmyslovým vybavením. Tyto obchodní vazby často zprostředkovávají čínští studenti nebo komunitní lídři usazení v Rusku, kteří udržují kontakty s výrobci v Číně.
Kultura jako nástroj
Čínská expanze není jen ekonomická. V roce 2023 čínská zpěvačka Wang Fang zazpívala píseň „Kaťuša“ v troskách mariupolského divadla – gesto, které Ukrajina ostře odsoudila. Zaměstnanci místních propagandistických médií z okupovaných oblastí dostávají pozvání do Číny na prohlídky závodů vyrábějících drony. Okupační úředníci pravidelně navštěvují obchodní fóra v čínských městech, jako je Harbin, kde hledají partnery pro „obnovu“ Donbasu.
Co Peking skutečně chce
Pro Čínu může jít o víc než jen okamžitý ekonomický zisk. Přibližně polovina ukrajinských ložisek vzácných zemin – včetně lithia, titanu a zirkonu – se nachází právě v okupovaných zónách. Rusko je zaměstnané válkou a postrádá technologie pro pokročilou těžbu. Čínští developeři tak mohou časem získat kontrolu nad těmito kritickými surovinami jako součást dlouhodobého logistického koridoru do východní Evropy.
Analytici Nezávislé protikorupční komise v únoru 2026 konstatovali, že Rusko se z pouhého přežívání sankcí posunulo k jejich využívání jako nástroje pro prohlubování strategických aliancí s Čínou, Íránem a Severní Koreou.
Hra na dvě strany
Paradox čínské strategie spočívá v její dvojkolejnosti. Peking formálně neuznává anexi, ale jeho firmy tam budují infrastrukturu. Čína se prezentuje jako neutrální mediátor konfliktu, ale zároveň posiluje výrobní sektor okupovaných území a integruje čínské vybavení do jejich kritické infrastruktury.
Čínské lodě s vypnutými transpondéry plují do Sevastopolu, což vyvolalo formální protest ukrajinského ministerstva zahraničí. Prezident Volodymyr Zelenskyj v dubnu 2025 dokonce oznámil zajetí dvou údajných čínských občanů bojujících za Rusko – i když Čína toto tvrzení odmítla.
Zatímco Západ diskutuje o sankcích a diplomatických řešeních, Čína tiše buduje ekonomickou přítomnost na území, které mezinárodní společenství považuje za dočasně okupované. Až jednou válka skončí a Ukrajina bude chtít svá území zpět, bude tam čekat čínská infrastruktura, čínské investice a čínské zájmy. A s nimi i nový typ geopolitického problému, na který Evropa zatím nemá odpověď.
Zdroj info: UNITED24 Media
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
