Rozhovor s Dušanem Tripalem, majitelem ing.Dušan Tripal – Tripet
Dušan Tripal je majitel firmy ing. Dušan Tripal – TRIPET, která funguje již 26 let. Specializuje se na výrobu kartonových proložek a kartonů z již jednou použitých materiálů, výrobu fixačních střiží a řešení nepohyblivých zásob v oblasti kartonáže, včetně výkupu použitých kartonů.
Firmu založil v roce 2000 jako firmu fyzické osoby a stále působí jako OSVČ.
S růstem firmy později rozšířil výrobu a koupil vlastní objekt v Třeštici u Telče v okrese Jihlava.
„V současné době je často recyklace dražší než využití nových materiálů, jelikož je tam hodně lidské práce – především třídění, separace. Chtělo by to podpořit daňově.
Vidím to jako takovou Potěmkinovu vesnici. Všichni o tom mluví, všichni jsou pro, všichni mají všechny certifikáty, ale realita je někde jinde. Nabízel jsem jedné firmě proložky z kartonů, které jsme koupili ze zrušené firmy, roční úspora vycházela cca 500.000 Kč za rok, ale pan ředitel to nedovolil, že to zatím nepotřebují řešit. V další velké firmě vyhazují krásný odpad, platí za jeho likvidaci, ale se mnou se nechtějí bavit, že to nepotřebují,“ říká Dušan Tripal.
Jak vzpomínáte na své podnikatelské začátky?
Tak jako každý jsem si prošel obdobím neznalosti, kdy lapáte informace od zkušených podnikatelů, z tisku, z internetu, od známých v okolí, ….
Každý úspěch, každá vydělená koruna byla super, nejlepší na tom byl ten ohromný růst, jelikož z nuly vždy jen rostete nahoru. (smích)
Jak vás napadl nápad pro to, co děláte?
Nenapadlo to mne, ale začal jsem nejprve dělat pro, jak říkám, mého guru, který mne to naučil a asi po roce jsem si říkal, že to přece dokážu sám.
Oslovil jste ve svém podnikání i velké investory?
Ne, nikdy. Ani jsem tedy nebyl osloven. Za celých 26 let jsem si vzal pouze jednou úvěr na 1 milion Kč, který v pohodě splácím. Bylo to v době, kdy jsem stavěl novou halu a již nebylo zbytí. Jinak vše hradím z provozu bez úvěru, půjček.
Ve své době to byla vizionářská myšlenka. Jak se díváte na recyklaci?
Vidím to jako takovou Potěmkinovu vesnici. Všichni o tom mluví, všichni jsou pro, všichni mají všechny certifikáty, ale realita je někde jinde. Nabízel jsem jedné firmě proložky z kartonů, které jsme koupili ze zrušené firmy, roční úspora vycházela cca 500.000 Kč za rok, ale pan ředitel to nedovolil, že to zatím nepotřebují řešit. V další velké firmě vyhazují krásný odpad, platí za jeho likvidaci, ale se mnou se nechtějí bavit, že to nepotřebují. Přitom já bych jim za jejich odpad zaplatil. Takže prodělávají.
Co na to říci?
Jinak v současné době je často recyklace dražší než využití nových materiálů, jelikož je tam hodně lidské práce – především třídění, separace.
Chtělo by to podpořit daňově.
Jak se dnes shání odpad?
Platí heslo, tak jako všude a vždy, voják se stará, voják má. Takže se dá sehnat, ale vždy záleží na lidech. Někde jsou schopni odpad zatajit, někde tvrdí, že ho mají málo, někde to nikoho nezajímá, nějak to funguje, takže proč do toho šťourat. Prostě narušuji odpadářům jejich klid. Naproti tomu jsou odpadáři, kterým se líbí, co děláme, takže tam se dohodnout dá.
Máte radost z nového života odpadu?
Živí mě to, upřímně říkám, že ze začátku jsem to dělal proto, že jsem vydělával, ekologie, recyklace – to nikdo neřešil, nevěděl skoro, co to je.
Dnes to dělám pro ten pocit a ze zásady. Takže skoro veškeré stroje, manipulační techniku jsme koupili z druhé ruky jako již použité a ono to funguje. Prostě jsem ještě z generace, která byla zvyklá šetřit a uvažovat.
Jaký je podle vás u nás povědomí o ekologii?
U mladé generace již velké, u starší takové, že o tom ví, ví, že je to správně, ale nějak to dál neřeší.
Co podle vás nejvíce dnes chybí OSVČ?
Nevím, ideální by bylo, aby byly zrušeny všechny daně, což je asi nereálné, že? (smích)
Jinak opravdu nevím, podnikám, pracuji, ideální by bylo, aby se neměnily zákony, pravidla s každou novou vládou, novým ministrem.
Jste také klasická rodinná firma. Máte již svého nástupce?
Nemám. Mám 3 děti, ale jak vám řekne plno podnikatelů, děti to pochopí a přijdou na to později. Takže uvidíme, jak se to vyvine, já to potáhnu ještě tak 10 let.
Je potřeba mít v podnikání humor?
Určitě. Ale musí mít smysl pro humor i ta druhá strana, s kterou jste v kontaktu, s kterou jednáte.
Proč si myslíte, že má slovo podnikatel tak špatnou pověst?
Devadesátá léta byla divoká a když neustále v médiích čtete, že podnikatel Krejčíř, podnikatel …. tak se nedivte, že lidé pak považují všechny podnikatele za stejné. A chybí prostě mediálně zpracované příběhy úspěšných podnikatelů. Atraktivnější je psát bulvárně.
Šel byste do podnikání znovu? Co vás inspiruje?
S dnešním znalostmi a zkušenostmi ano.
Co mě inspiruje? Prostě člověk je stvořen k práci, žije, aby pracoval. Vím, že svět na mne nečeká, já svět nedobudu, ale snažím se být prospěšný.
Jste majitel klubu SK Telč. Máte čas si také zahrát fotbal?
Nejsem majitelem klubu SK Telč, jenom mám na svých stránkách odkaz. Jinak pouze na fotbalových zápasech griluji klobásy.
Děkuji za rozhovor.
Autor: Renáta Lucková
Foto: Poskytnuto Dušanem Tripalem
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
