Aktuálně:

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?

Když clo ve výši 44 procent neexistuje, ale funguje

Jednotný trh vznikl v devadesátých letech jako symbol evropské integrace. Volný pohyb zboží, služeb, kapitálu i lidí – to byla vize. Realita? Mezitím se z něj stal byrokratický labyrint.

Mezinárodní měnový fond odhaduje, že vnitřní překážky v EU – od jazykových požadavků na etiketách po rozdílné hmotnostní limity kamionů – odpovídají clu ve výši 44 procentn na zboží a 110 – ti procentnímu clu na služby. Obchodovat s Čínou tak může být někdy jednodušší než dostat zboží z Prahy do Bratislavy.

Komise za to viní členské státy. Ty podle ní ignorují doporučení Bruselu a přijímají vlastní pravidla, aby ochránily místní zájmy. Nová strategie jednotného trhu z května 2025 má odstranit hlavní překážky – takzvanou „Terrible Ten – desítku největších překážek“ – do března 2027.

Sankce ano, ale přijdou včas?

Brusel už dnes může zahájit právní řízení proti zemím, které brzdí jednotný trh. Problém je, že tyto případy se táhnou roky. Komise proto slibuje rychlejší a tvrdší postihy – chce propojit výplaty z příštího dlouhodobého rozpočtu EU ve výši 1,8 bilionu eur s tím, jak země plní reformy.

Kdo nebude hrát podle pravidel, může přijít o peníze. To je jazyk, kterému vlády rozumějí.

Plán počítá i s tím, že pokud se všech 27 zemí nedohodne, menší skupiny mohou postupovat vpřed samy. Flexibilita, nebo fragmentace? Záleží na úhlu pohledu.

A co Česko?

Česká ekonomika vstupovala do roku 2026 v relativně dobré kondici, ale geopolitická nestabilita a vyšší ceny energií představují riziko. Pokud Brusel skutečně zjednoduší pravidla a odstraní překážky – například v oblasti zelené transformace nebo digitálních služeb – mohly by z toho české firmy profitovat.

Na druhou stranu: pokud Komise začne tvrdě vymáhat sankce, Praha se může ocitnout pod tlakem v oblastech, kde dosud hájila jako národní specifika.

Jednotný trh má být konkurenční výhodou Evropy. Zatím spíše připomíná dálnici plnou výmolů a objížděk. Brusel teď slibuje opravu – a zároveň hrozí pokutami těm, kdo budou házet klacky pod nohy. Bude to stačit?

Zdroj info: politico.eu

Autor: Josef Neštický 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Svět hladoví a peníze mizí: OSN hlásí nejhorší krizi za dekádu

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Zatímco počet hladovějících lidí na planetě raketově roste, peníze na jejich záchranu se vypařují. Podle nové zprávy OSN čelí svět paradoxu: hlad dosáhl nejvyšší úrovně za poslední roky, ale humanitární pomoc se propadla na úroveň před deseti lety. Není to statistická anomálie – je to signál, že se něco zásadního pokazilo.

Středomoří na stráži: Kypr, Řecko, Malta a Itálie varují před migrační vlnou

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Válka na Blízkém východě trvá už druhý měsíc a čtyři středomořské státy EU zvedají varovný prst. Kypr, Řecko, Malta a Itálie – země, které tvoří první linii evropské obrany proti nekontrolované migraci – se na okraj summitu v Nikósii sešly, aby projednaly scénář, který nikoho neláká: opakování roku 2015. Tentokrát by ale hlavním spouštěčem neměla být Sýrie, nýbrž Írán a širší blízkovýchodní konflikt.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.