Aktuálně:

Dvacátý balíček sankcí: Brusel tlačí, Bratislava brzdí

19.04.2026, Autor: red

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
Dvacátý balíček sankcí: Brusel tlačí, Bratislava brzdí

Brusel chystá už dvacátý balíček sankcí proti Rusku. Od anexe Krymu v roce 2014 se z postupného omezování stal téměř rutinní proces – devatenáct balíčků je za námi, další čeká na schválení. Tentokrát má ale Evropská unie problém blíž, než by čekala. Slovensko hrozí vetem. Důvod? Ropa.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas oznámila, že je „nejvyšší čas“ posunout se s dalším sankčním balíčkem. Rada pro zahraniční věci se jím má zabývat příští týden. Návrh, který Evropská komise předložila už v únoru, míří na energetiku, finanční služby a obchod. Jde o klasický pokus ztížit Rusku ekonomickou situaci a ukázat, že Západ nepolevuje v tlaku.

Ropovod jako politická páka

Ne všichni členové EU táhnou za jeden provaz. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár dal jasně najevo: pokud nebude funkční ropovod Družba, Bratislava dvacátý balíček nepodpoří. 

Družba – stará sovětská tepna, která dodává ruskou ropu do střední Evropy – se stala předmětem sporu mezi Ukrajinou a jejími sousedy. Pro Slovensko jde o energetickou bezpečnost. Kyjev se snaží omezit ruské příjmy. Brusel řeší, zda udrží jednotu v situaci, kdy se národní zájmy dostávají do konfliktu s geopolitickou strategií.

Slovensko přitom není první zemí, která v unijních jednáních o Ukrajině brzdí. Dlouhodobě tuto roli hrálo Maďarsko pod vedením Viktora Orbána – blokovalo, zdržovalo, vyjednávalo výjimky. Po nedávných volbách, které Orbána odsunuly z moci, se zdá, že Bratislava tuto roli přebírá.

Sankce fungují, ale pomalu

Devatenáct balíčků sankcí za dvanáct let zní impozantně. Fungují ale skutečně? Ruské fiskální příjmy z ropy a plynu klesly v roce 2025 meziročně o 24 procent. Úrokové sazby v Rusku dosahují 16 procent, inflace zůstává vysoká. Ekonomika je pod tlakem.

Válka na Ukrajině ale pokračuje a Moskva zatím dokáže udržet chod státu i armády. Sankce působí dlouhodobě – postupně oslabují ekonomiku a vyčerpávají kapacity. Problém je, že zatímco Rusko se přizpůsobuje, Evropa musí neustále vyjednávat sama se sebou. Každé veto, každá výjimka a každý kompromis oslabují signál, který má Brusel vysílat: jsme jednotní a odhodlaní.

Ustoupí opět Fico?

Příští týden ukáže, zda Kallas dokáže prosadit dvacátý balíček i přes slovenské výhrady. Zdroje naznačují, že Brusel chce pokročit s iniciativami, které dříve blokovala Budapešť. Otázka zní, zda Bratislava ustoupí, nebo si vyjedná ústupky.

Ropovod Družba má být podle některých zdrojů funkční do konce dubna. Pokud ano, Slovensko může zmírnit svou rétoriku. Pokud ne, může se dvacátý balíček zaseknout – a s ním i důvěryhodnost evropské sankční politiky.

Přinejmenším jedno je jisté: sankce proti Rusku se staly trvalou součástí evropské agendy. A stejně tak i složité vyjednávání o jejich podobě.

Zdroj info: Kyiv Independent 

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rozpočet EU v patu. Kyperský summit ukázal hluboké rozpory

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropští lídři se sešli v kyperské Nikósii, aby projednali příští dlouhodobý rozpočet Unie. Málokdo čekal průlom. António Costa, předseda Evropské rady, sice označil debatu za „důležitý milník“, ale diplomaté za zavřenými dveřmi mluvili jinak: „Neočekávejte, že někdo ustoupí ze svých pozic. Na to je ještě příliš brzy.“

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.