Americká administrativa Donalda Trumpa nechala 11. dubna vypršet kontroverzní výjimku, která měsíc umožňovala prodej ruské ropy bez rizika sankcí. Moskva si za tu dobu přišla na miliardy dolarů navíc – a Washington teď čelí otázce, zda se mu vůbec vyplatilo Rusku nepřímo pomáhat.
Když se sankce na chvíli vypnuly
Začátkem března, když válka mezi USA a Íránem rozvířila ropné trhy, vydalo americké ministerstvo financí dočasnou licenci. Její logika byla prostá: na moři se plavilo zhruba 145 milionů barelů ruské ropy, které nemohly najít kupce kvůli sankcím. Trump se obával, že pokud tato zásoba zůstane „zamrzlá“, ceny ropy vystřelí ještě výš.
Výjimka tedy povolila třetím zemím nakoupit ruskou ropu naloženou na tankerech před 11. březnem – bez hrozby amerických postihů. Ministr financí Scott Bessent tehdy ujišťoval, že jde o „úzce vymezenou a krátkodobou“ pomoc trhu, která Kremlu nijak výrazně nepomůže. Rusko prý inkasuje většinu příjmů z daní u zdroje, nikoli při exportu. Realita však byla jiná.
Kolik Moskva skutečně vydělala
Timothy Ash z Chatham House odhaduje, že Rusko mohlo od začátku íránské krize inkasovat až 10 miliard dolarů navíc – nejen díky výjimce, ale i kvůli vyšším cenám ropy, které válka vyhnala nahoru. Demokraté v Senátu odhadli zhruba 150 milionů dolarů denně navíc. Za měsíc platnosti výjimky to znamená více než 4 miliardy dolarů.
A to ještě nezohledňuje, že se diskont ruské ropy Urals výrazně zúžil – v některých případech se dokonce změnil v prémii. Zatímco Trumpova administrativa tvrdila, že Rusku nepomáhá, Kreml tiše inkasoval. A to i přesto, že Moskva otevřeně podporuje Írán ve válce proti Spojeným státům.
Politický problém ve Washingtonu
Rozhodnutí vyvolalo v Kongresu bouři. Demokraté svolali slyšení s Bessentem a poslali dopis, v němž administrativa čelila ostré kritice: „Místo aby omezila ruské zisky, ministerstvo financí pomohlo Kremlu a jeho síti pro obcházení sankcí zvýšit příjmy.“
Republikáni mlčeli – což samo o sobě mnohé naznačuje. Trumpova administrativa se dlouhodobě prezentovala jako tvrdá vůči Rusku, nyní se ale ukázalo, že sankční úlevu poskytla právě v době, kdy Moskva podporuje amerického protivníka.
Bessent se bránil tím, že výjimka zabránila ještě většímu nárůstu cen. Možná. Faktem ale zůstává, že velká část ruské ropy stejně proudí přes tzv. stínovou flotilu tankerů, které sankce obcházejí. Dopad opatření na trh tak byl omezený.
Rusko si za tři roky války vybudovalo paralelní exportní systém, který americkým sankcím stále účinněji uniká. Trumpova výjimka skončila, sankce jsou opět v plné míře v platnosti. Otázka však zůstává: pomohla tato měsíční pauza americkým spotřebitelům, nebo především Moskvě?
Zdroj info: K yivindependent
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
