Aktuálně:

Tankery bez domova: Jak ruská „šedá flotila“ paralyzuje Finský záliv

12.04.2026, Autor: red

3 votes, average: 2,33 out of 53 votes, average: 2,33 out of 53 votes, average: 2,33 out of 53 votes, average: 2,33 out of 53 votes, average: 2,33 out of 5
Tankery bez domova: Jak ruská „šedá flotila“ paralyzuje Finský záliv

Zatímco svět sleduje napětí v Hormuzském průlivu, uprostřed Evropy se odehrává jiné námořní drama. Ve Finském zálivu se hromadí desítky tankerů, které nikdo nechce a nikdo je nemůže poslat pryč. Nejsou ohroženy drony, ale něčím mnohem prozaičtějším: vlastní existencí mimo pravidla mezinárodního práva. Vítejte v absurdním divadle dnešního světového řádu.

Když Ukrajina udeří, Finsko čeká

7. dubna 2026 ukrajinské ozbrojené síly zasáhly ropný terminál Ust-Luga na ruském pobřeží Finského zálivu. O dva dny dříve podobně dopadl přístav Primorsk. Není to poprvé – oba terminály už zažily opakované útoky. Kyjev má jasnou strategii: pokud Moskva nemůže vyvážet ropu, nemůže financovat válku. A protože právě z Ust-Lugy odchází 20 procent a z Primorsku 22 procent ruského ropného vývozu, jde o citlivé cíle.

Výsledek? Přístavy jsou mimo provoz, jejich kapacita je drasticky omezená. V Primorsku se 10. dubna podařilo vyložit jen dvě lodě, další jsou naplánovány až na konec měsíce. A tankery, které měly naložit ruskou ropu? Ty prostě čekají.

Jenže nejde o běžné obchodní lodě, které by se daly přesměrovat jinam. Jde o takzvanou stínovou flotilu – plavidla operující mimo oficiální systém, často pod sankcemi, mnohdy sotva způsobilá k plavbě. Ve Finském zálivu jich kotvilo v dubnu kolem čtyřiceti jen v estonské výlučné ekonomické zóně, další v té finské. Čekají, až se ruské přístavy opraví. Nemají kam jinam jet – v jiných přístavech by riskovaly zadržení.

Pravidla? Jaká pravidla?

Estonské úřady situaci sledují s rostoucím znepokojením. Ekologické riziko visí ve vzduchu. Zatím se naštěstí nic nerozlilo, ale každý den prodlužuje pravděpodobnost nehody. Stárnoucí tankery, pochybná údržba, nejasné vlastnické struktury – to všechno jsou ingredience potenciální katastrofy.

Finsko a Estonsko tak čelí situaci, kterou si nevybraly: desítky pochybných tankerů kotvících v jejich vodách. Lodě, které porušují mezinárodní pravidla, převážejí ropu pro stát, jenž porušil Chartu OSN invazí na Ukrajinu. A dvě země, které pravidla dodržují, teď doufají, že se jim to nevymstí.

Ironie je to hořká. Rusko financuje válku ropou přepravovanou na lodích mimo systém. Většina členských států OSN nedokázala poskytnout Ukrajině podporu, kterou by jí podle Charty OSN poskytnout měla. Kyjev se proto uchýlil k metodám, které balancují na hraně mezinárodního práva. A výsledek? Flotila porušovatelů pravidel zakotvená u břehů dvou zemí, které pravidla respektují.

Drama, které nikdo nechtěl

Finský záliv se od vstupu Finska do NATO v roce 2023 proměnil v jednu z nejnapjatějších vodních cest Evropy. Baltské moře se fakticky stalo „jezerem NATO“, což Moskvu strategicky dusí. Přidejte k tomu opakované incidenty s rušením GPS signálu, sabotáže podmořských kabelů a rostoucí vojenskou přítomnost – a máte recept na region, kde se každý den může stát něco nepředvídatelného.

Jak dlouho ještě budou tankery čekat? Nikdo to neví. Dokud nebudou ruské terminály plně funkční, Finsko a Estonsko zůstávají s nechtěnými hosty. Mohou jen doufat, že žádná z lodí nevypustí náklad do moře. A že se Kreml nerozhodne situaci nějak „kreativně“ využít. Svět, kde pravidla platí jen pro některé, nakonec dopadne na ty, kdo je dodržují. 

Zdroj info: Politico.eu

Autor: Petr Poreba 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.