Izrael vsadil na Trumpa. A teď čeká, jestli mu to vyjde

Když plán A nefunguje

Původní Netanjahuova vize byla ambiciózní: odstranit existenční hrozbu, zabránit Íránu v získání jaderné zbraně a vytvořit podmínky pro lidové povstání proti teheránskému režimu. Realita dopadla jinak. Izrael nyní přechází na pragmatičtější strategii – kombinuje vojenský tlak, americkou diplomacii a stále otevřenou možnost jednat sám.

„Důležitější pro nás bylo jednat po boku Američanů, i za cenu vyšších nákladů, než jít vlastní cestou,“ vysvětlil Jaakov Amidror, bývalý Netanjahuův poradce pro národní bezpečnost. Cenou bylo zastavení útoků na Írán. Výměnou koordinace s Washingtonem – přístup k americkým základnám, těžkým bombardérům a tankování ve vzduchu. Vojenská efektivita za strategickou autonomii.

Libanon jako testovací pole

Zatímco jednání s Íránem se přesouvají do Islámábádu, Izrael pokračuje v operacích v Libanonu. Ve středu zasáhl sto cílů po celé zemi – od Bejrútu přes údolí Bikáa až po jih. Za necelých deset minut zemřelo přes tři sta lidí. Byl to jeden z nejsmrtelnějších náletů v libanonské historii.

Trump následně telefonoval Netanjahuovi a požádal ho, aby „operace zmírnil“. Izraelský premiér veřejně nic neslíbil, ale jeho tým dostal pokyn zahájit jednání o odzbrojení Hizballáhu co nejdříve. První konzultace mezi americkými, libanonskými a izraelskými zástupci mají začít příští týden ve Washingtonu.

Přesto Izrael odmítá příměří a pokračuje v pozemních operacích na jihu Libanonu. Cíl je jasný: posunout Hizballáh za řeku Lítání a vytvořit nárazníkovou zónu.

Írán zaplatí – ale stačí to?

Válka s Íránem možná nedosáhla všech cílů, ale jeden strategický zisk přinesla: ekonomické poškození íránského režimu. Podle regionální zpravodajské analýzy čelí Írán přímým nákladům mezi sedmi a čtyřiceti čtyřmi miliardami dolarů. Největší ztráty utrpěl raketový program.

Celý íránský vojenský rozpočet činí ročně zhruba 7,9 miliardy dolarů. I nejnižší odhad škod by pohltil téměř celý roční obranný rozpočet. Horní odhad? Více než pět a půl roku vojenských výdajů.

Izraelští představitelé si ale nejsou jistí, jestli to stačí. Bojí se, že nadcházející jaderná jednání mezi Washingtonem a Teheránem uvolní tlak na Írán dřív, než se plné náklady války projeví. A mají další starost: americký vyjednávací tým.

Nezkušení vyjednavači proti íránským profíkům

Do Islámábádu míří viceprezident J. D. Vance spolu s vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. V Izraeli jsou všichni tři oblíbení jako blízcí Trumpovi důvěrníci. Jenže jejich odbornost není v jaderné fyzice ani blízkovýchodní diplomacii.

„Vance, Witkoff a Kushner jsou skvělí lidé, ale jejich znalost není v této oblasti,“ varuje Jacob Nagel, který vedl izraelský expertní tým během vyjednávání o jaderné dohodě z roku 2015. „Íránci vždycky vyhrají, když vyjednávají se západními zeměmi, protože jejich vyjednavači jsou vysoce zkušení a znají materiál do hloubky.“

Nagel se obává scénáře, kdy se USA příliš úzce zaměří na to, aby se Írán vzdal zbývajících zásob vysoce obohaceného uranu, ale ponechá nedotčenou infrastrukturu a další části programu. 

Bez Washingtonu to nejde

Pro Izrael je to zásadní otázka: přinese tento moment zásadně jiný výsledek? „Izrael nebude schopen dlouhodobě oslabovat Irán opakovanými zásahy tak, jak to děláme jinde,“ řekl bývalý vysoký izraelský představitel. „Je to příliš drahé a čelíme klesajícím výnosům. Nemůžeme to ukončit se všemi našimi náklady a jen s částečným úspěchem.“

Posledních šest týdnů také ukázalo, proč je pro Izrael spolupráce s Washingtonem tak cenná. „Všechno je lepší se Spojenými státy,“ shrnul další bývalý představitel. „Máte základny v regionu, flotilu těžkých bombardérů, vzdušné tankery, doplňování paliva, zpravodajství.“

Izrael vsadil na Trumpa, tlačí na Írán a drží si otevřené vojenské cesty. Teď zbývá zjistit, jestli tahle kombinace stačí.

Zdroj info: Politico

Autor: Josef Neštický 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT