Aktuálně:

Letecká doprava v turbulencích: Proč budeme platit více a létat méně

11.04.2026, Autor: Josef Neštický

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
Letecká doprava v turbulencích: Proč budeme platit více a létat méně

Éra ultralevných letenek končí. Globální ceny vzrostly o 29 procent – a to není konec. Do roku 2027 se cestující musí připravit na výrazně dražší letenky, omezený výběr spojení a rostoucí ceny za každý doplňkový servis. Co se vlastně děje?

Když se zavře Hormuzský průliv

Příčina je jasná: válka na Blízkém východě a měsíční uzavření Hormuzského průlivu vyhnaly cenu leteckého paliva o více než 120 procent vzhůru. Kerosin se přiblížil k dvěma tisícům dolarů za tunu – úrovni, při které aerolinie prostě nemohou fungovat bez radikálních zásahů.

„Při těchto cenách se společnosti nepřizpůsobují ale škrtají,“ konstatuje Birgir Jonsson, bývalý šéf islandské nízkonákladové společnosti Play Airlines. Palivo představuje zhruba 27 procent provozních nákladů leteckých společností – hned po mzdách jde o druhou největší položku. A když tato položka radikálně vzroste, nezbývá nic jiného než reagovat.

Willie Walsh, generální ředitel Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) sdružující přes 80 procent světových aerolinií, sice očekává pokles cen ropy, ale varuje: náklady na letecké palivo zůstanou „mírně zvýšené“ kvůli narušení rafinerií na Blízkém východě. Podle něj potrvá měsíce, než se dodávky vrátí k normálu.

Když marže nejsou

Dva finanční ředitelé evropských společností, kteří si nepřáli být jmenováni, to vysvětlili takto: „Pro středně velké aerolinie a většinu nízkonákladových dopravců je 800 až 900 dolarů za tunu nebezpečná hranice. Při 1500 dolarech nastává finanční stres. Při hladině 2000 dolarů se prostě připravte, že některé společnosti bohužel zkrachují.“

Jonsson to shrnuje ještě ostřeji: „Tato situace nesnižuje marže – zcela je anuluje. Společnosti zareagují jediným možným způsobem: sníží kapacitu a stáhnou se z nejslabších tras.“

A přesně to se děje. Delta Air Lines oznámila výrazné omezení nabídky v běžném čtvrtletí s tím, že pokles bude pokračovat, dokud se situace s palivem nezlepší. Podobně postupují další velcí hráči včetně United Airlines nebo Southwest.

Co to znamená pro cestující

Všechno zdražuje. Nejen základní tarify, ale i doplňkové služby – odbavené zavazadlo, prioritní nástup, výběr sedadla. V USA už Delta, United, Southwest a JetBlue přidaly deset dolarů k ceně odbaveného kufru na domácích letech.

V Kanadě zavedly aerolinie palivový příplatek: WestJet účtuje 60 kanadských dolarů navíc u rezervací s poukazem na doprovodnou osobu, Air Canada 50 dolarů – ovšem pouze na kompletní dovolenkové balíčky Air Canada Vacations, Porter Airlines 40. V Evropě a Asii je tento příplatek běžnou praxí – a nyní roste.

Méně letů znamená méně nabídky. Některé lety mizí úplně. Při stabilní poptávce to vede jen k jednomu – ceny porostou dál. Odborníci odhadují, že v některých regionech může zdražení dosáhnout až 70 – ti procent, zejména na trasách mezi Asií a Evropou.

Rezervovat, nebo čekat?

Paradoxně přitom letecký průmysl očekává v roce 2026 rekordních 5,2 miliardy cestujících a čistý zisk 41 miliard dolarů. Poptávka po létání zůstává silná, zejména v prémiových třídách, které rostou rychleji než ekonomická.

Má tedy smysl rezervovat dopředu? Pravděpodobně ano – pokud máte jasné plány. Ceny s největší pravděpodobností dál porostou, dokud se situace s palivem nestabilizuje. A to podle Walshe potrvá měsíce, možná až do prvního čtvrtletí 2027.

Pokud čekáte na výprodeje a last minute nabídky, můžete být zklamáni. Éra, kdy nízkonákladové společnosti zaplavovaly trh levnými sedadly, je pryč. Aerolinie teď bojují o přežití, ne o tržní podíl za každou cenu.

Takže ano, rezervujte – ale počítejte s tím, že zaplatíte víc. A možná si budete muset odvyknout na víkendové lety do Barcelony za tisíc korun.

Zdroj info: Corriere della Sera 

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?