Aktuálně:

Když se Blízký východ rozhoří, Ukrajina ztrácí dech

06.03.2026, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Když se Blízký východ rozhoří, Ukrajina ztrácí dech

Válka s Íránem není jen záležitostí Perského zálivu. Kaja Kallasová, šéfka unijní diplomacie, varuje před paradoxem: zatímco svět sleduje americké a izraelské údery na Teherán, Kyjev tiše ztrácí přístup k obranným systémům, které zoufale potřebuje. Eskalující konflikt na Blízkém východě má přímý dopad na schopnost Ukrajiny bránit se ruské agresi.

Drony míří jinam

„Obranné schopnosti, které Ukrajina nyní potřebuje, se přesouvají také na Blízký východ,“ konstatovala Kallasová před virtuálním summitem ministrů zahraničí EU a zemí Perského zálivu. Jde především o systémy protivzdušné obrany a zachycovače dronů – technologie klíčové v moderním válčení.

Írán od konce února odpovídá na americko-izraelskou operaci „Epic Fury“ masivními útoky raket a dronů na Izrael i arabské státy v zálivu. Spojené arabské emiráty a další země regionu vyčerpávají své zásoby v zoufalé snaze odrazit bombardování. Právě tyto zásoby by jinak mohly směřovat na Ukrajinu, kde ruské drony útočí na Kyjev prakticky každou noc.

Kallasová upozorňuje na další rozměr problému: dodavatelské řetězce. Globální výrobní kapacity nestačí pokrýt dvě válečné zóny najednou. Když se Blízký východ rozhoří naplno, Kyjev se může ocitnout v pozadí.

Ropa jako Putinův spojenec

Konflikt s Íránem má ještě jeden nepříjemný vedlejší efekt: dramaticky zvyšuje ceny ropy. Od začátku úderů na Teherán vystoupaly globální ceny na nejvyšší úroveň od července minulého roku. „Když cena ropy stoupá, ve skutečnosti to prospívá Rusku k financování jeho války,“ připomíná Kallasová.

Moskva tak paradoxně těží z krize, kterou sama nevyvolala. Vyšší příjmy z prodeje ropy dávají Kremlu větší manévrovací prostor – přesně v době, kdy EU připravuje dvacátý balík sankcí včetně zákazu služeb podporujících ruský vývoz ropy po moři.

Kyjevská expertiza jako zbraň

Kallasová však vidí i možnou příležitost. Ukrajina za dva roky intenzivních ruských útoků vyvinula sofistikované metody obrany proti dronům a raketám. Tuto expertizu by mohla nabídnout zemím Perského zálivu. „Vidíme stejné drony, které každý den útočí na Kyjev, útočit na Blízký východ,“ poznamenává. „Ukrajina může pomoci zemím Zálivu, protože vyvinula systémy zachytávání dronů a ochranu proti nim.“ Jde o pragmatický pokus, jak z krize vytěžit alespoň něco pozitivního – a zároveň udržet Ukrajinu v mezinárodní agendě. 

Hra s nulovým součtem

Kallasová opakovaně varuje, aby pozornost světa nesklouzla pryč z Ukrajiny. „Svět nepotřebuje další válku,“ zdůrazňuje. Riziko je reálné: mediální prostor i diplomatická energie jsou konečné zdroje. Obě války – ta na Ukrajině i ta s Íránem – mají společného jmenovatele: vyčerpávají stejné globální zásoby obranných systémů. V této hře může Ukrajina snadno prohrát, aniž by na ni padl jediný íránský dron.

Zdroj info: Politico.eu

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?