Aktuálně:

Trump zjistil, že Amerika potřebuje Evropu. Jenže možná příliš pozdě

06.03.2026, Autor: red

6 votes, average: 3,83 out of 56 votes, average: 3,83 out of 56 votes, average: 3,83 out of 56 votes, average: 3,83 out of 56 votes, average: 3,83 out of 5
Trump zjistil, že Amerika potřebuje Evropu. Jenže možná příliš pozdě

Rok urážek, výhrůžek a pohrdání tradičními spojenci se Donaldu Trumpovi vrací jako bumerang. Americký prezident teď zjišťuje, že válka s Íránem by šla mnohem snáz, kdyby měl po ruce přátele – tedy pokud mají vojenské základny, které může použít. Jenže Evropa tentokrát necouvá.

Když se „zvláštní vztah“ mění v ledovou plochu

Britský premiér Keir Starmer odmítl povolit americkým bombardérům vzlétat z britských leteckých základen. Podle zdrojů z Washingtonu i Londýna se podobné odmítavé postoje objevily i u dalších evropských spojenců – Trump najednou zjišťuje, že loajalita není samozřejmost.

Reakce z Bílého domu byla předvídatelná: hrozby obchodními sankcemi, ostré výpady proti „nevděčným“ spojencům. Přitom ještě loni to byl Trump, kdo kritizoval Evropu za slabost v migrační politice, sliboval zabrat Grónsko a drasticky omezil podporu Ukrajině. Teď je to Washington, kdo potřebuje pomoc. A Evropa si to pamatuje.

Stíny Iráku se vracejí

Napětí kolem íránské operace připomíná rok 2003, kdy George W. Bush táhl do Iráku bez širší podpory spojenců. Francie tehdy odmítla účast – republikáni jí to léta nezapomněli. Dnes se historie opakuje, jen s obráceným scénářem. Trump nečekal, že by Evropa mohla říct ne. Přece jen, minulý rok ji donutil navýšit obranné rozpočty na pět procent HDP do roku 2035. Očekával poslušnost.

„Předpokládám, že prezident Trump se ani nesnažil získat podporu NATO pro válku s Íránem – možná si myslel, že to nestojí za to,“ poznamenala podle zdrojů z britského parlamentu Emily Thornberry, předsedkyně zahraničního výboru. „Teď se asi učí lekci o hodnotě širokého základu spojenců.“

Podle informací z Pentagonu varovali vojenští poradci Trumpa, že válka s Íránem bude bez klíčových spojenců nebezpečnější. Prezident varování ignoroval. Stejně jako spojence v Perském zálivu, kteří ho rovněž odrazovali.

Německo ano, Británie ne

Ne všichni Evropané jsou v Trumpově černé knize. Německý kancléř Friedrich Merz dostal pochvalu poté, co zpřístupnil leteckou základnu Ramstein. Washington přitom nežádá přímou účast. „Nechceme, aby posílali vojáky na zem nebo něco takového,“ zdůraznil prezident. Jenže i tato „pasivní“ podpora nese rizika. Evropské země zvažují posílení vojenské přítomnosti na Blízkém východě – oficiálně na ochranu vlastních zájmů. Ale každé vojenské nasazení u eskalujícího konfliktu znamená nebezpečí zatažení do bojů.

Co z toho plyne pro Evropu?

Transatlantické vztahy jsou na historickém minimu, srovnatelném snad jen se Suezskou krizí nebo invazí do Iráku. Trump zavedl nebo hrozí cly na evropské zboží, tlačí na Dánsko ohledně Grónska a otevřeně mluví o možnosti použití vojenské síly proti evropským spojencům.

Evropa reaguje hledáním strategické autonomie. Navyšuje výdaje na obranu, buduje vlastní kapacity. Jenže stále potřebuje Ameriku – bez Trumpova tlaku Rusko nepřijde k jednacímu stolu ohledně Ukrajiny. Bez amerických zbraní hrozí Kyjevu porážka.

„Pokud chceme mezinárodní právo a multilateralismus, musíme být schopni vyjádřit obavy ohledně amerických akcí,“ řekl evropský diplomat. „Jakou budeme mít páku vůči Putinově válce na Ukrajině, pokud Evropa nemůže vyjádřit námitky vůči americké válce s Íránem? Ztratili bychom důvěryhodnost.“

Constance Stelzenmüllerová z washingtonského think-tanku Brookings Institution to shrnula ostře: „Moc, která je si jistá realitou a legitimitou vlastní síly, se takhle nechová k lidem ani jiným mocnostem. Evropany děsí myšlenka, že bychom mohli být svědky sebezničení americké moci.“ Trump možná zjistil, že Amerika potřebuje Evropu. Ale není už pozdě?

Zdroj info: politico.eu

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.