Aktuálně:

Trump hrozí Španělsku obchodní blokádou. Brusel mu připomíná, jak funguje EU

05.03.2026, Autor: red

3 votes, average: 2,33 out of 53 votes, average: 2,33 out of 53 votes, average: 2,33 out of 53 votes, average: 2,33 out of 53 votes, average: 2,33 out of 5
Trump hrozí Španělsku obchodní blokádou. Brusel mu připomíná, jak funguje EU

Když americký prezident Donald Trump prohlásil, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, zřejmě zapomněl na jednu podstatnou věc: Evropská unie není volná konfederace států, kde si Washington může vybírat obchodní partnery podle politické nálady. Teresa Ribera, místopředsedkyně Evropské komise a španělská eurokomisařka, mu to připomněla s klidem člověka, který vysvětluje něco zcela zřejmého.

Vojenské základny jako spouštěč krize

Celá aféra začala rozhodnutím Madridu zakázat Spojeným státům využívat společně provozované vojenské základny Rota a Morón na španělské půdě k útokům na Írán. Trump reagoval okamžitě a ostře: „Nechceme mít se Španělskem nic společného,“ prohlásil během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně. Španělsko označil za „příšerného spojence“ a nařídil ministru obchodu, aby „přerušil veškeré obchody“.

Jenže právě tady narazil na tvrdou realitu evropské integrace. „Není možné zapojit se do individuální obchodní odvety nebo obchodních vztahů,“ vysvětlila Ribera. „Obchodní vyjednávání všech 27 členských států EU spadá do kompetence Komise a nelze je rozdělit ani fragmentovat.“

Čísla, která jsou v sázce

V roce 2024 dosáhl celkový obchod se zbožím a službami mezi USA a Španělskem 69,7 miliardy dolarů – významný objem pro obě ekonomiky. Může ale Trump takový objem jednostranně zablokovat?

Podle Ribery ne, a to nejen z právních důvodů. Španělsko je součástí jednotného unijního trhu a jakákoli obchodní dohoda mezi USA a EU musí zahrnovat všechny členské státy. Jde i o praktickou realitu: „Americká federální vláda ví, jak fungují obchodní vztahy EU, a nemá zájem je narušovat,“ uvedla komisařka s notnou dávkou skepse vůči Trumpově rétorice.

Známý scénář: nejprve hrozba, pak…

Ribera srovnala současnou situaci s Trumpovými dřívějšími hrozbami zavedením cel vůči Velké Británii, Francii a Německu během jeho kampaně za získání Grónska. Tehdy také zněly dramatické výhružky, ale k faktickému přerušení obchodních vztahů nedošlo. „Nejlepší odpovědí na tento zastrašovací tón je jednota,“ zdůraznila. „Je důležité zůstat silní a pevní.“

Španělský ministr hospodářství k 4. březnu potvrdil, že v obchodních vztazích se Spojenými státy prozatím nedošlo k žádným změnám. Zatím jde tedy o slova, nikoli činy.

Mezi právem a silou

Ribera se ve svém vyjádření vyhnula přímé odpovědi na otázku, zda považuje americký a izraelský útok na Írán za nezákonný – jako členka Komise musí nechat prostor pro koordinaci zahraničněpolitických postojů EU. Přesto naznačila jasný rámec: „Použití síly a respekt k mezinárodnímu právu byly vždy základními premisami, bez ohledu na to, jak se nám líbí vláda té či oné země.“

Brusel dává najevo, že se nenechá rozdělit ani zastrašit. Otázkou zůstává, zda Trump skutečně zamýšlí dotáhnout své hrozby do konce, nebo jde opět o vyjednávací taktiku. Vzhledem k tomu, že obchodní politika EU funguje jako celek, by jakýkoli pokus o izolaci Španělska znamenal konflikt s celým blokem. A to by byla hra s mnohem vyššími sázkami, než si možná Bílý dům představuje.

Zdroj info: politico.eu

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.