Aktuálně:

Cizinci v Česku: Bez nich to nejde, ale vadí nám

05.03.2026, Autor: Josef Neštický

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
Cizinci v Česku: Bez nich to nejde, ale vadí nám

Dvě třetiny Čechů si myslí, že u nás pracuje příliš mnoho cizinců. Zároveň víc než polovina uznává, že bez nich by se řada firem neobešla. Jsme v tom rozpolcení – potřebujeme je kvůli práci, ale vadí nám, že jich přibývá. A čísla jsou skutečně impozantní: ke konci loňského roku u nás pracovalo 935 tisíc cizinců, což je skoro každý pátý zaměstnanec.

Když ekonomika roste, obavy klesají

Průzkum agentury STEM z ledna letošního roku ukazuje, jak se postoje Čechů k zaměstnávání cizinců mění v čase. Klíčovým faktorem je kondice ekonomiky. Po krizi v roce 2008, kdy nezaměstnanost rostla, považovaly až tři čtvrtiny lidí cizince za hrozbu pro české pracovníky. Dnes je to „jen“ polovina.

Změnilo se hlavně to, že ekonomika se zotavila, inflace ustoupila a firmy zoufale hledají lidi. Chybí jich přibližně čtvrt milionu. Buď zahraniční pracovníci, nebo zavřené provozy. Mnozí Češi to zažívají na vlastní kůži, ať už jako zaměstnavatelé, nebo jako zaměstnanci, kteří musejí dělat práci za dva.

Kdo se bojí víc a proč

Obavy z konkurence zahraničních pracovníků nejsou rozloženy rovnoměrně. Nejvíc se jich bojí lidé s nižším vzděláním a nezaměstnaní – tedy ti, kteří skutečně mohou čelit přímé konkurenci na trhu práce. Naopak vysokoškoláci jsou klidnější, přestože i oni čelí konkurenci, zejména ze Slovenska.

Slovák si u nás loni vydělal v průměru 65 tisíc korun měsíčně, tedy o 14 tisíc víc než průměrný Čech. Slováci totiž u nás často zastávají kvalifikované pozice. Většina ostatních cizinců ale dělá méně placené práce – průměrný Ukrajinec si vydělal 38 tisíc. A odpracoval přitom víc hodin než český zaměstnanec.

Mladí už nejsou tak vstřícní

Překvapivý je posun v postojích mladých lidí do třiceti let. Ještě v roce 2023 byli k zaměstnávání cizinců vstřícnější než starší generace. Dnes jsou jejich názory srovnatelné se staršími věkovými skupinami. STEM to přímo nevysvětluje, ale dá se odhadovat, že mladí lidé začínají pociťovat tlak na trhu práce – ať už jde o konkurenci o pozice, nebo o dostupnost bydlení v městech, kde se cizinci koncentrují.

Přitom bez zahraničních pracovníků to prostě nepůjde. Demografický vývoj je neúprosný a Česko bude s nedostatkem lidí bojovat minimálně dalších patnáct až dvacet let. Od ledna letošního roku platí nový zákon o pobytu cizinců a spustil se informační systém ICAS, který má celý proces zrychlit a zjednodušit. Stát si je dobře vědom, že bez funkčního systému pro zaměstnávání cizinců česká ekonomika zaostane.

Pasti vlastních rozporů

Jsme v situaci, kdy si dvě třetiny lidí myslí, že cizinců je moc, ale zároveň víc než polovina uznává, že je potřebujeme. Tento rozpor odráží hlubší napětí mezi ekonomickou racionalitou a společenským vnímáním. Firmy potřebují lidi, ekonomika roste, ale veřejnost má pocit, že se něco vymyká kontrole.

Možná by pomohlo, kdyby stát a zaměstnavatelé víc investovali do rekvalifikací českých nezaměstnaných. Možná by pomohla lepší integrace cizinců. Nebo možná jen čas a zvyk. Jedno je jisté: cizinci v Česku zůstanou. Naučíme se s tím žít, nebo budeme dál balancovat mezi pragmatismem a odporem?

Zdroj info: ČTK

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?