Aktuálně:

Orbán v předvolební křeči: Když se z Ukrajiny stane nepřítel číslo jedna

05.03.2026, Autor: Josef Neštický

3 votes, average: 3,33 out of 53 votes, average: 3,33 out of 53 votes, average: 3,33 out of 53 votes, average: 3,33 out of 53 votes, average: 3,33 out of 5
Orbán v předvolební křeči: Když se z Ukrajiny stane nepřítel číslo jedna

Po patnácti letech nepřetržité vlády se Viktor Orbán ocitá v situaci, kterou nezažil – poprvé mu reálně hrozí porážka. Opoziční strana Tisza se v některých průzkumech dostává před jeho Fidesz, jiné naopak ukazují vedení Fideszu. Politici v takovém postavení obvykle sáhnou po osvědčeném receptu: najdou si vnějšího nepřítele. V Orbánově případě se jím stala Ukrajina.

Jen za poslední týdny označil několikrát zničenou zemi za „nepřítele“, obvinil ji z vydírání, klamu a zasahování do maďarských voleb. Dokonce nasadil armádu k ochraně energetické infrastruktury – prý před ukrajinskou hrozbou. Tohle není běžná předvolební rétorika. Tohle je politická zoufalost v akci.

Ropovod jako záminka

Záminkou se stal ropovod Družba – klíčová tepna ruské ropy do Maďarska a na Slovensko. Když ho koncem ledna poškodil ruský útok, Ukrajina mluvila o rozsáhlých opravách. Budapešť s Bratislavou ale mají jinou verzi: Kyjev prý dodávky blokuje záměrně.

Orbán reagoval bleskově. Zablokoval další balík unijních sankcí proti Rusku i půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Požadoval společnou maďarsko-slovenskou inspekci potrubí a zásah Evropské komise. A pak – poprvé po měsících – zavolal do Moskvy.

Satelitní snímky, které Budapešť zveřejnila jako důkaz funkčnosti ropovodu, Kyjev vyvrátil jednoduchou poznámkou: poškozené podzemní potrubí ze satelitu neuvidíte. Šéf Naftogazu Serhij Koreckij upřesnil, že zařízení hořelo deset dní a škody jsou vážné.

Když se z politiky stává divadlo

Orbánova strategie je čitelná: mobilizovat voliče proti vnějšímu nepříteli a zároveň spojit opozici s Kyjevem a Bruselem. Provládní média už roztočila teorii o spiknutí – prý Ukrajina, EU a maďarská opozice koordinují úsilí, aby do Budapešti dostali proukrajinskou vládu.

Lídr opozice Peter Magyar, čtyřiačtyřicetiletý bývalý insider Fideszu, se snaží Orbánovi nehrát do karet. Podporuje humanitární pomoc Ukrajině, odsuzuje ruskou agresi, ale odmítá dodávky zbraní či rychlé členství Kyjeva v EU. Nedávno dokonce navrhl, že s Orbánem osobně pojede zkontrolovat ropovod. „Pokud má věrohodné informace o reálné hrozbě, měl by přestat šířit paniku a místo toho informovat mě i partnery v NATO,“ vzkázal.

Maďarský expert na zahraniční politiku András Rácz to shrnuje jasně: Magyar sice zůstává opatrný, ale jeho hlavní sdělení je zřejmé – Maďarsko se chce vrátit k roli spolehlivého a konstruktivního partnera v EU. Konec éry Orbánových obstrukcí.

Zoufalství jako politická metoda

„Orbán je politicky zoufalý, a kvůli této zoufalosti je připraven na další eskalaci,“ říká Daniel Hegedüs z Institutu pro evropskou politiku. Pavel Havlíček z pražské Asociace pro mezinárodní otázky dodává, že maďarský premiér „zoufale prohrává“ a proto „vyhledává vnější konflikty“.

Po patnácti letech u moci si Fidesz zajistil, že volební hřiště nebude rovné. Kontroluje většinu médií, volební systém má nakloněný ve svůj prospěch. Hegedüs dokonce nevylučuje, že by Orbánova strana mohla manipulovat s volebním procesem natolik, aby výsledek ovlivnila – a zároveň obviňovat z podvodu Ukrajinu, EU a opozici.

Co bude dál?

Vztah mezi Orbánem a Kyjevem vstoupil do závěrečné fáze. Maďarský premiér už nemá co ztratit – a to z něj dělá nepředvídatelného hráče. Hegedüs navrhuje, aby Ukrajina urychlila opravy ropovodu a vyzvala Maďarsko k účasti na obnově infrastruktury. Tím by Orbánovi vzala vítr z plachet.

Jde tu ale o víc než jen maďarskou předvolební kampaň. Sledujeme test, jak daleko může populistický lídr zajít, když bojuje o politické přežití. A Ukrajina – země, která už čtyři  roky čelí ruské invazi – se stala nástrojem v Orbánově domácí hře o moc.

Zdroj info: The Kyiv Independent

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.