Nad východním Středomořím krouží americké bombardéry, izraelské stíhačky míří k cílům v Íránu. Evropští politici sledují dění s rostoucím znepokojením. Konflikt, který vypukl 28. února společným útokem USA a Izraele na íránské vojenské cíle, odhaluje křehkost blízkovýchodní stability – a zároveň zásadní slabiny evropské obranyschopnosti.
Pojďme se podívat, co nám první dny této války říkají o tom, jak by měla vypadat obrana kontinentu, který se po čtyřech letech ruské invaze na Ukrajinu stále učí myslet strategicky.
Zpravodajství rozhoduje dřív než první raketa
Izraelsko-americká operace začala likvidací nejvyššího íránského duchovního vůdce Alího Chameneího a dalších členů velení. Jak se to povedlo? Kombinované zpravodajské služby přesně určily místo a čas schůzky íránského velení. Kdo ví víc, vyhrává dřív.
Evropa má v této oblasti co dohánět. Členské státy EU mají často silné výhrady vůči sdílení zpravodajských informací – každý si hlídá své zdroje, své metody, svá tajemství. Zároveň jsme strukturálně závislí na amerických datech.
Bez vlastních robustních zpravodajských kapacit jsme v případě krize slepí. A slepý voják dlouho nepřežije.
Protivzdušná obrana není luxus
Izrael disponuje systémem, který kombinuje sledování, včasné varování, zachycení hrozeb a rozhodování podporované umělou inteligencí. I tak v neděli jedna íránská balistická raketa systémem pronikla – systém Arrow nebyl použit a další protiraketa selhala.
Německo podepsalo smlouvu na nákup nejnovější verze Arrow 3 už v roce 2023, dodávky začaly loni. Plnou operační schopnost ale získá až kolem roku 2030. Co zbytek Evropy? Není jasné, jaké systémy mají jednotlivé členské státy k dispozici, natož jaká je celková evropská kapacita. Ukrajina trpí nedostatkem protivzdušné obrany dodnes – a platí za to životy civilistů I zničenou infrastrukturou.
Dosah není detail
Moderní bojiště se rozprostírá na tisíce kilometrů. Izrael nasadil přibližně 200 bojových letounů proti 500 cílům – největší letecký útok ve své historii. Írán odpověděl raketami a drony na izraelská města i americké základny v Perském zálivu. Frontová linie se rozplynula, boj vedou stále častěji bezpilotní systémy.
Totéž vidíme na Ukrajině, kde Rusko denně vypouští drony proti civilní infrastruktuře. Dosah zbraní, rychlost reakce, schopnost zasáhnout nepřítele dřív, než zasáhne on vás – to všechno dnes rozhoduje.
Vydržet znamená vyrábět
Írán čelí spekulacím o svých zásobách, ale politická vůle musí být podpořena materiální kapacitou. Ukrajina zůstává v boji díky vlastní odhodlanosti a evropské podpoře – a zároveň buduje vlastní zbrojní průmysl, protože ví, že závislost na dodávkách zvenčí je riziko.
Evropa by měla dělat totéž. Zpravodajství, protivzdušná obrana, dosah zbraní, udržitelnost výroby – to všechno mělo být prioritou už před lety. Místo toho jsme čekali, až nás realita donutí jednat.
Učebnice je otevřená. Zbývá si z ní dělat poznámky.
Zdroj info: Euractiv
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
