Aktuálně:

Netanjahu vsadil na chaos. A možná vyhraje

02.03.2026, Autor: red

2 votes, average: 5,00 out of 52 votes, average: 5,00 out of 52 votes, average: 5,00 out of 52 votes, average: 5,00 out of 52 votes, average: 5,00 out of 5
Netanjahu vsadil na chaos. A možná vyhraje

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nenabízí jasnou představu o tom, co má následovat po konfliktu – rozhodně ne v podobě klasické stabilizace a obnovy státu. Jeho strategie pro Írán po smrti ajatolláha Alího Chameneího je prostá: chaos může být výhra. A pokud se podíváme na to, jak Izrael přistupuje k regionu, není to žádné překvapení.

Když nepořádek slouží zájmům

Netanjahu celé roky tlačil na vojenské akce a sabotáže proti íránskému jadernému programu. Teď, když je Chameneí mrtvý a Írán se nachází v mocenském vakuu, se izraelský premiér blíží naplnění své největší politické ambice: neutralizovat íránskou hrozbu. Jenže jak? Plán zní jednoduše – miliony Íránců mají sami svrhnout brutální bezpečnostní aparát režimu v masových protestech. „Chopte se generační příležitosti. Vyrazte do ulic a dokončete to,“ vyzval Netanjahu Íránce. Zní to vznešeně. Ale co když se to nepovede? Co když místo demokratické transformace přijde občanská válka, etnické nepokoje nebo prostě jen dlouhodobá nestabilita? Pro Netanjahua to nemusí představovat problém. Izrael už v minulosti volil podobnou strategii – místo podpory libanonské vlády při omezování Hizballáhu pokračoval v cílených náletech. V Sýrii rozdmýchává napětí podporou drúzské menšiny. Logika je jasná: pokud jsou země oslabené vnitřními konflikty, nemohou se soustředit na Izrael.

Realismus bez iluzí

Cílem války je podle Netanjahuova poradce Ophira Falka „vyhrát“. Ale co to znamená? „Odstranit hrozbu, kterou představuje režim ajatolláhů a jeho spojenců.“ Jenže historie ukazuje, že rozbít režim silou a doufat v hladký přechod k přátelské vládě má mizernou úspěšnost. Generál Colin Powell tehdy varoval: „Pokud to rozbijete, vlastníte to.“ Netanjahu a Trump ale hrají jinou hru – předpokládají, že odpovědnost ponese někdo jiný.

Režim zatím drží

Prozatím íránský režim ukazuje pozoruhodnou odolnost. Byla sice ustavena prozatímní tříčlenná rada vedená prezidentem Masoudem Pezeshkianem, tvrdým šéfem justice Gholamhosseinem Mohsenim Ejeim a právníkem Alirezou Arafim, ale Revoluční gardy slibují „nejničivější ofenzívu“ v íránské historii a zahájily odvetné útoky na americké základny a Izrael.

„Připravili jsme se na takové chvíle a máme plány pro všechny scénáře, i pro dobu po mučednické smrti ctěného imáma Chameneího,“ prohlásil mluvčí parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf. Íránský stát, který fungoval pod Chameneím poloautonomně, zatím drží pohromadě. Bývalý šéf izraelské vojenské rozvědky pro Írán Danny Citrinowicz varuje: „Předpovědi o kolapsu režimu by byly pravděpodobně předčasné.“

Hra na dlouhou

Největší nebezpečí nespočívá v tom, že Írán okamžitě padne – ale v tom, že nepadne vůbec. Dlouhá kampaň bez jasného mechanismu ukončení může vést k otevřenému konfliktu bez viditelného konce. Íránská opozice je roztříštěná – syn svrženého šáha Reza Pahlavi se stylizuje do role prozatímního vůdce, kontroverzní organizace Mudžáhidín-e Chalq (MEK), kdysi označovaná za teroristickou, dnes aktivně usiluje o mezinárodní uznání jako alternativa k režimu. Etnické menšiny jako Kurdové a Balúčové mohou vyvolat regionální nepokoje.

Netanjahu možná nemá plán na stabilní Írán – ale má plán na slabý Írán. A pokud chaos znamená, že Teherán nebude moci obohacovat uran ani podporovat Hizballáh a húsíjské povstalce, je to pro něj vítězství. 

Zdroj info: Politico.eu 

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Svět hladoví a peníze mizí: OSN hlásí nejhorší krizi za dekádu

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Zatímco počet hladovějících lidí na planetě raketově roste, peníze na jejich záchranu se vypařují. Podle nové zprávy OSN čelí svět paradoxu: hlad dosáhl nejvyšší úrovně za poslední roky, ale humanitární pomoc se propadla na úroveň před deseti lety. Není to statistická anomálie – je to signál, že se něco zásadního pokazilo.

Středomoří na stráži: Kypr, Řecko, Malta a Itálie varují před migrační vlnou

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Válka na Blízkém východě trvá už druhý měsíc a čtyři středomořské státy EU zvedají varovný prst. Kypr, Řecko, Malta a Itálie – země, které tvoří první linii evropské obrany proti nekontrolované migraci – se na okraj summitu v Nikósii sešly, aby projednaly scénář, který nikoho neláká: opakování roku 2015. Tentokrát by ale hlavním spouštěčem neměla být Sýrie, nýbrž Írán a širší blízkovýchodní konflikt.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.