Britská ministryně financí Rachel Reeves a švédská politička Elisabeth Svantesson varují: Kreml záměrně lže o stavu ruské ekonomiky. Čtyři roky po invazi na Ukrajinu se ukazuje, že sankce fungují lépe, než se zdálo. A tlak je třeba ještě zvýšit.
Putin čelí problému, který propaganda nemůže skrýt. Jeho ekonomika selhává, ale Kreml musí tvrdit opak. Čtyři roky po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu se Moskva snaží přesvědčit svět, že ruské hospodářství je silné a odolné. Zpravodajské informace, k nimž mají přístup západní vlády, ale ukazují něco jiného: ruská vláda záměrně manipuluje klíčová ekonomická data, včetně inflace a růstu HDP.
Švédská vláda to potvrdila už loni ve zprávě, která odhalila narůstající nerovnováhy v ruské ekonomice. Nyní je jasné, že Moskva systematicky klame. „Toto je nejslabší stav ruské ekonomiky od začátku války – a pravděpodobně se v příštím roce ještě zhorší,“ tvrdí Reeves se Svantesson.
Sankce fungují. Jen to není vidět na první pohled
Příjmy z ruské energie klesly o třetinu od oznámení posledních sankcí na Rosněft a Lukoil. Rusko ztratilo kvůli mezinárodním sankcím více než 450 miliard dolarů – což odpovídá čtyřem letům financování války. Fond národního blahobytu, který měl sloužit jako finanční polštář pro penze i infrastrukturu, je vyčerpán natolik, že Kreml z něj přestal čerpat a místo toho nutí banky nakupovat státní dluhopisy, čímž zvyšuje veřejný dluh.
Ekonomika po umělém růstu taženém válečnými výdaji v letech 2023 a 2024 prudce zpomalila. V roce 2025 dosáhl růst HDP pouhého jednoho procenta, centrální banka zvýšila prognózu inflace pro rok 2026 na 5,5 procenta. Vojenské výdaje dosáhly v roce 2025 minimálně 186 miliard dolarů, tedy 7,3 procenta HDP – masivní vládní investice do zbrojního průmyslu přestávají být motorem růstu.
Prostě řečeno: Rusko utrácí víc, vydělává míň a dluží stále víc. Inflace dopadá na běžné domácnosti, které musí šetřit na jídle. To není obraz silné ekonomiky.
Proč Putin tvrdí opak?
Protože potřebuje podkopat mezinárodní podporu sankcí. Chce vyvolat dojem, že Západ prohrává a že tlak nefunguje, ukazuje na problémy v jiných ekonomikách a odvádí pozornost od vlastních potíží. Jenže data mluví jasně: tlak funguje. A měl by být ještě silnější.
Británie tento týden oznámila největší balík sankcí proti Rusku od počátku invaze v roce 2022. Cílem jsou ruské banky, průmysl zkapalněného zemního plynu a mezinárodní dodavatelé, kteří pomáhají udržovat ruský válečný stroj v chodu. EU rozšířila restrikce v oblasti ruského plynu, Británie zavádí úplný zákaz námořních služeb pro ruský LNG. Další krok? Komplexní zákaz námořních služeb pro veškerý ruský vývoz ropy a rafinovaných produktů.
Nejde o kolaps. Jde o vytrvalost
Ruská ekonomika se nezhroutí ze dne na den. Přešla na válečné hospodářství, našla si nové trhy – především v Číně – a dokázala absorbovat část šoku. Ale to neznamená, že je silná. Znamená to, že je křehká, vyčerpaná a stále více závislá na faktorech, které nemůže kontrolovat.
Sankce nejsou slepá ulička, ale nástroj, který funguje – pokud je používán důsledně a dlouhodobě. Západ nesmí polevit, podpora Ukrajiny musí pokračovat nejen vojensky, ale i finančně. Evropská rada schválila v prosinci půjčku 90 miliard eur pro Kyjev. Tato podpora musí dorazit co nejdříve. Británie a Švédsko stojí jednotně za Ukrajinou. Stejně jako data, která ukazují, že ekonomický tlak na Putina funguje – a že je třeba ho ještě zvýšit.
Zdroj info: Politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
