Aktuálně:

Dánsko jde k volbám. Frederiksenová vsadila na správnou kartu

27.02.2026, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Dánsko jde k volbám. Frederiksenová vsadila na správnou kartu

Trump mluví o koupi Grónska – a najednou má dánská premiérka důvod k předčasným volbám. Když americký prezident v srpnu 2019 začal nahlas uvažovat o tom, že by Spojené státy mohly Grónsko koupit jako nemovitost, málokdo čekal, že to změní politickou mapu v Kodani.

Mette Frederiksenová ale pochopila, že geopolitické turbulence mohou být i příležitostí. Oznámila, že Dánsko půjde k předčasným volbám 24. března – o sedm měsíců dříve, než muselo.

Když krize hraje do karet

„Doporučila jsem králi Frederikovi, aby se volby konaly 24. března,“ řekla Frederiksenová poslancům během plenární schůze parlamentu. Načasování rozhodně není náhodné. Sociální demokraté v prosincových komunálních volbách utrpěli drtivou porážku. Pak ale přišel Trump se svými výhrůžkami – a preference strany vyskočily nahoru. Poslední tvrdá data ukazují podporu 23,2 procent, téměř dvojnásobek toho, co se přisuzuje jejich nejbližším konkurentům ze Zelené levice.

Frederiksenová v projevu přímo odkázala na napětí s Washingtonem a zdůraznila, že vláda bude i během kampaně hájit dánské zájmy. Bojuje tak na dvou frontách najednou – a zatím jí to vychází.

Koalice středu pod tlakem

Frederiksenová vládne od roku 2022 v neobvyklé koalici se středovými Liberály a stranou Umírnění. Jde o široké spojenectví napříč politickým spektrem, které mělo přinést stabilitu. Progresivní voliči sociálních demokratů ale volají po větší spolupráci s levicí. Kritizují vládu za vlažnou reakci na bytovou krizi a za příliš pravicový kurz v některých otázkách.

Premiérka si nechává otevřená vrátka. „Nevylučuji nic předem,“ prohlásila. „V době, ve které žijeme, se budu zdržet ultimátních požadavků.“ Může si to dovolit – podle únorového průzkumu agentury Voxmeter by vládní strany dohromady získaly 41,3 procent hlasů. To není špatný výchozí bod.

Přesto zůstává otázka, zda Frederiksenová po volbách zůstane u koalice „politického středu“, nebo se přikloní k levici. Záleží na výsledku – a taky na tom, jestli se o Grónsko bude ještě někdo zajímat.

Geopolitika jako volební téma

Válka na Ukrajině, rostoucí ceny, klimatická krize – Dánsko má problémů dost. Frederiksenová ale dokázala proměnit vnější hrozbu v domácí politický kapitál. Její rázná obhajoba dánské suverenity rezonuje u voličů, kteří si uvědomují, že „světový řád, jak jsme ho znali, skončil a zřejmě se nikdy nevrátí“ – jak sama premiérka nedávno prohlásila.

Předčasné volby jsou tedy sázkou na to, že voliči ocení sílu a jasný postoj v nejisté době. A zatím to vypadá, že Frederiksenová vsadila správně.

Co přijde po 24. březnu? Získá premiérka silnější mandát, nebo se ukáže, že geopolitické drama má krátkou životnost a voliči se vrátí k bytům, cenám a každodenním starostem? Odpověď poznáme za necelý měsíc.

Zdroj info: politico.eu

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.