Bukurešť má plán. Zatímco se Brusel pořád hádá, jak nahradit ruský plyn a zároveň splnit klimatické závazky, Rumuni už staví. Dvacet miliard eur do jaderné energie. Cíl? Přestat být příjemce a stát se stabilním dodavatelem elektřiny pro celý východní blok EU.
Cernavodă dostane posilu
Jádro strategie tvoří elektrárna Cernavodă, která dnes dodává pětinu rumunské elektřiny. Dva fungující reaktory mají do roku 2030 dostat posilu: bloky 3 a 4. Po jejich spuštění by měl podíl jádra vzrůst na 36 procent.
O projektu se mluví víc než deset let. Opakovaně narážel na nedostatek peněz. Letos se ale karty rozdaly znovu. Státní operátor počítá s kombinací zdrojů: státní podpora, firemní dluhopisy, externí půjčky a evropské fondy. Rumunsko doufá v grant 600 milionů eur z modernizačního fondu EU, který čerpá příjmy ze systému obchodování s emisemi.
Nejde jen o megawatty. Jde o energetickou páteř, která z Rumunska může udělat předvídatelného exportéra pro východní a jihovýchodní Evropu. Po definitivním zákazu dovozu ruského plynu, na kterém se EU nedávno dohodla, vypadá jaderná energie stále atraktivněji.
Východ už rozhodl
Rumunsko není v tomto úsilí osamocené. Slovensko, Česko, Finsko i Francie staví na jádru jako na nástroji k omezení závislosti na ruské energii. Polsko, tradičně uhelná velmoc, zažívá přímo boom podpory – nedávný celostátní průzkum ukázal, že přes 90 procent Poláků podporuje výstavbu jaderných elektráren. Varšava plánuje vlastní projekt malých modulárních reaktorů poblíž Włocławku.
Dokonce i Německo, které nedávno odstavilo poslední reaktory, znovu otevírá debatu. Nová ministryně energetiky Katherine Reiche loni signalizovala podporu jádru a kancléř Friedrich Merz označil německý odchod od atomové energie za „vážnou strategickou chybu“.
Malé reaktory, velké ambice
Kromě Cernavodă má Rumunsko ještě jeden trumf: malé modulární reaktory. V lokalitě Doicești, devadesát kilometrů severně od Bukurešti, plánuje postavit elektrárnu s touto novou generací reaktorů ve spolupráci s americkou firmou NuScale Power. Partnerství vzniklo v roce 2021 na klimatickém summitu COP26 v Glasgow.
Pokud projekt dopadne, Rumunsko se stane první evropskou zemí, která nasadí SMR technologii komerčně. Dnes takové reaktory provozují pouze Rusko a Čína. Cíl? Spustit elektrárnu do roku 2030.
Drahá elektřina jako motivace
Geopolitika je jen polovina příběhu. Rumuni mají i domácí důvody k posílení vlastní výroby. Energetická krize, která začala už v roce 2021, a prudký nárůst byly jasným signálem: spoléhat se na dovážené palivo už není udržitelné. Když se ceny upraví podle kupní síly, rumunští spotřebitelé čelí jedněm z nejvyšších nákladů na elektřinu v Evropě.
Pro země jako Rumunsko nebo Polsko, které sousedí s konfliktem na Ukrajině, je jádro hlavně formou pojištění proti cenové volatilitě a geopolitické nejistotě.
Pojistka proti nejistotě
Jaderná energie zůstává v EU kontroverzním tématem – dotýká se bezpečnosti, státní podpory i pravidel pro zelené investice. Východní křídlo unie si ale už zřejmě vybralo. Rumunsko vsadilo dvacet miliard na to, že jádro není jen technologie minulosti, ale klíč k energetické nezávislosti v budoucnosti. Dokáže Bukurešť dodržet termíny a přeměnit plány v megawatty dřív, než se energetická mapa Evropy znovu překreslí?
Zdroj info: Euractiv
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
