Vzpomínáte si na chvíle z dětství, kdy jste museli zadržet dech? Marcel Mazur ano. Jenže ne při skákání do vody, ale při procházce ulicemi Krakova. „Bylo tam tolik kouře, že jste ho viděli i cítili,“ vzpomíná dnes už jako alergolog na univerzitě, kde léčí pacienty s dýchacími potížemi. Ironie osudu? Spíš logický důsledek.
Krakov, kdysi hanlivě nazývaný „hlavní město smogu v Polsku“, dokázal něco, co zní téměř neuvěřitelně: podle odhadů předešel téměř 6 000 předčasným úmrtím. Přesněji 5 897, jak spočítalo Evropské centrum pro čisté ovzduší. To nejsou čísla do tabulky. To jsou lidé, kteří se dožili vyššího věku, protože politici napříč spektrem udělali něco výjimečného – shodli se.
Zelení, červení i černí na jedné lodi
„Zelení, červení, černí, pravice, levice, nahoře, dole – všichni řekli: ‚Dobře, tohle je problém, který musíme řešit‘,“ popisuje vzácný konsensus Łukasz Adamkiewicz z Evropského centra pro čisté ovzduší. A právě v tom tkví jádro krakovského úspěchu.
Město v roce 2013 oznámilo, že zakáže spalování uhlí a dřeva v domácnostech. Zákaz vstoupil v platnost v roce 2019, ale už předtím místní vláda dotovala výměnu desítek tisíc špinavých kamen a kotlů – někdy platila celou částku. Počet dní s nadlimitními koncentracemi pevných částic klesl ze 150 na pouhých 30 ročně.
„Je to obrovské zlepšení,“ říká Anna Dworakowska z organizace Polish Smog Alert, která začala právě v Krakově a rozšířila tlak na čistší ovzduší po celém Polsku. Mazurův výzkum navíc ukázal, že mezi lety 2008 a 2018 poklesly případy astmatu u dětí o 17 % a alergické rýmy dokonce o 28 %.
Saze: superzloduch, o kterém se málo mluví
Černý uhlík – tedy saze – je superzloduch. Silnější než oxid uhličitý, vzniká při nedokonalém spalování fosilních paliv a biomasy. Devět zemí na klimatickém summitu OSN v listopadu oznámilo první plány na snížení emisí právě tohoto znečišťovatele. „Je to velká věc,“ říká Rachel Huxley z nadace Wellcome. „Pokud budeme bojovat proti superzloduchům, můžeme mít obrovský vliv na globální oteplování i na předčasná úmrtí.“
V roce 2024 Krakov poprvé od začátku měření nezaznamenal jediné překročení denních limitů pro benzo(a)pyren – další karcinogen z uhlí a dřeva. A od začátku roku funguje nízkoemisní zóna pokrývající 60 % města, která omezuje vjezd nejšpinavějším vozidlům.
Když vítr fouká od sousedů
Jenže i Krakov má své limity. Koncem ledna se na chvíli stal nejznečištěnějším velkým městem světa – předstihl Láhaur i Kalkattu. Znečištění přichází z okolních obcí a městeček, kde stále vládne uhlí a dřevo. „Co se děje v obcích kolem Krakova, má přímý dopad na kvalitu ovzduší v našem městě,“ konstatuje Mazur, který má dům ve Szczawnici na jihu země.
Tam ještě nedávno musel v zimě třikrát denně přikládat do kotle a stejně často vynášet popel. Přechod na tepelné čerpadlo a plynový kotel byl „nesrovnatelně pohodlnější a mnohem ekologičtější“. Ale ne všichni sousedé udělali totéž.
Přesto: krakovský zákaz inspiroval podobná opatření po celém Polsku. Tlak občanů a kampaní žene politiky k dalším krokům. „Bez podpory veřejnosti to nejde,“ říká Huxley. „Buď vás to žene dopředu, nebo vás to paralyzuje.“
Předčasná úmrtí kvůli jemným částicím v Polsku klesla mezi lety 2005 a 2023 o 46 %, v celé EU dokonce o 45 %. Krakov ukázal, že politici skutečně mají moc zachraňovat životy. Kolik dalších měst si to uvědomí dřív, než bude pozdě?
Zdroj info: The Guardian
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
