Aktuálně:

Merz vzdoruje Trumpovi a podává ruku Číně. Nový kurz Berlína?

20.02.2026, Autor: Marek Hájek

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
Merz vzdoruje Trumpovi a podává ruku Číně. Nový kurz Berlína?

Německý kancléř Friedrich Merz poslal jasný vzkaz do Washingtonu: pokud Donald Trump chce světu vnucovat svou celní politiku, Evropa se k tomu nepřipojí. A pokud to půjde příliš daleko, Evropané jsou připraveni se bránit. Zároveň ale Merz mluví o „strategickém partnerství“ s Čínou. Berlín dělá něco, co by bývalá kancléřka Merkelová nikdy neudělala – hraje na vlastní pěst.

Když tradice potkává reálnou politiku

Merzova slova zazněla na tradiční akci Politischer Aschermittwoch, tedy „ na politické popeleční středě“, kdy němečtí politici na konci karnevalu pronášejí obvykle bouřlivé projevy. Tentokrát ale kancléř zvolil spíše střízlivý tón. „Pokud Američané věří, že by měli používat svou celní politiku k uplatňování vlivu po celém světě… to je samozřejmě rozhodnutí, které mohou Američané učinit sami,“ řekl Merz. „Ale to není naše politika.“

Sedmdesátiletý kancléř přitom naznačil, že stejné poselství předá Trumpovi osobně při plánované březnové návštěvě Washingtonu. Evropská unie už ostatně připravuje odvetná opatření pro případ, že by USA své hrozby skutečně naplnily. Německo – a s ním celá Evropa – nebude pasivně přihlížet americkému protekcionismu.

Čína jako pragmatická volba

S Washingtonem mluví tvrdě, ale slušně. Čína? Ta je pro něj byznys. Merz sice varuje před rostoucí vojenskou kapacitou Pekingu v Jihočínském moři, ale zároveň plánuje cestu do Číny, kde chce jednat o strategickém partnerství. Ten termín sám zdůraznil.

A nejde jen o řeči – obchod s Čínou představuje čtvrt bilionu eur ročně. Obchodní bilance mezi Německem a Čínou dosáhla v roce 2024 přibližně 246 miliard eur. Německé automobilky, které čelí strukturálnímu poklesu exportu do Číny, jsou nuceny s Pekingem vyjednávat. Německo potřebuje Čínu minimálně stejně, jako Čína potřebuje Německo.

Evropa mezi dvěma mlýnskými kameny

Merzova strategie odráží dilema, před nímž stojí celá Evropa. Na jedné straně transatlantické spojenectví, které se pod Trumpem stává nepředvídatelným. Na druhé straně Čína – ekonomický gigant s autoritářským režimem, ale zároveň klíčový obchodní partner. „Evropa nevěří v cla a protekcionismus, ale ve volný obchod,“ zdůraznil Merz.

Jenže volný obchod? Ten je dnes mrtvý jako devadesátky. Trumpova administrativa hrozí vysokými cly na evropské zboží, což by mohlo mít dopady i na Českou republiku – podle odhadů by plošné zavedení amerických cel mohlo vést ke ztrátě desítek tisíc pracovních míst. Evropa se musí naučit hrát tvrdší hru.

Generační otázka

Zajímavý byl i Merzův osobní vhled. „Obvykle moc nemluvím o svém rodinném životě,“ poznamenal kancléř, „ale můj otec je ve velmi pokročilém věku. Takže mám v úmyslu tu ještě nějakou dobu vydržet.“ Narážka na možné druhé funkční období? Možná. Ale hlavně připomínka, že politika je běh na dlouhou trať. 

Zdroj info: Politico.eu

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.