Zatímco vědci volají po snížení spotřeby masa a politici slibují zelenou transformaci, Evropská unie posílá desítky miliard eur ročně na podporu živočišné výroby. Nová studie ukazuje, že hovězí a jehněčí maso dostává z evropských dotací 580krát více peněz než luštěniny. Paradox? Spíš logika systému, který vznikl v jiné době a v jiné Evropě.
Když čísla mluví za vše
V roce 2020 putovalo na podporu hovězího a jehněčího masa přibližně 8 miliard eur. Luštěniny – hrách, čočka, fazole – dostaly 14 milionů. Celkově živočišné produkty získaly 39 miliard eur, zatímco ovoce a zelenina 3,6 miliardy.
Zajímavé je, jak autoři studie z Leidenské univerzity sledovali tok peněz – nejen k farmám, ale i přes krmiva k živočišné produkci. Britská nezisková organizace Foodrise, která analýzu zpracovala, označila systém za nespravedlivý. „Miliardy eur z peněz daňových poplatníků podporují průmysl s vysokými emisemi v době, kdy nám vědci říkají, že bychom měli jíst méně masa,“ upozorňuje organizace. Anniek Kortleve z Leidenské univerzity dodává, že dotace jsou koncentrované do živočišných produktů, přestože evropské strategie stále častěji hovoří o potřebě rostlinných diet.
Jak to, že dotujeme to, co škodí?
Společná zemědělská politika vznikla v roce 1962, kdy Evropa řešila poválečnou potravinovou nejistotu a potřebovala zajistit soběstačnost – a systém fungoval. Farmáři dostávali peníze podle velikosti půdy, produkce rostla, jídla bylo dost.
Dnes je situace jiná. Klimatická krize, zdravotní doporučení i vědecké studie ukazují, že bychom měli jíst méně masa, zvlášť hovězího a jehněčího. Přesto dotační systém zůstává v podstatě stejný. Velké farmy s chovem dobytka a ovcí dostávají nejvíc – jednak kvůli rozloze pastvin, jednak kvůli podpoře znevýhodněných regionů.
Protože krávy a ovce potřebují víc půdy než prasata nebo drůbež a dotace jdou hlavně podle hektarů, živočišná výroba automaticky profituje – a když k tomu připočteme dotace na pěstování krmiv, rozdíl se ještě prohlubuje.
Co s tím dělá Evropa?
Od roku 2023 jsou k dotacím připojené ekologické podmínky, jenže celková struktura evropského zemědělství se zatím výrazně nezměnila. V roce 2024 svolala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová „strategický dialog“ mezi farmáři, vědci a ekology. Výsledek? Uznání, že Evropané jedí víc živočišných bílkovin, než je zdravé, a výzva k podpoře rostlinné stravy.
Realita je ale tvrdší. Loni 8. října europarlament podpořil návrh, který by rostlinným alternativám zakázal používat názvy jako „burger“ nebo „steak“ – argumentem byla ochrana spotřebitelů, výsledkem posílení masného průmyslu. Zelené skupiny to označily za absurdní. Vždyť arašídové máslo taky neobsahuje mléko a hot dog není ze psa.
A co Česko?
I u nás hrají dotace klíčovou roli. Ministerstvo zemědělství plánovalo na rok 2026 podpořit sektor částkou mezi 3,2 až 4 miliardami korun, z toho 2,4 miliardy pro živočišnou výrobu. Na podporu bílkovinných plodin – tedy luštěnin – šlo v roce 2023 přes 537 milionů korun, v únoru 2026 SZIF rozdělil přes 404 milionů mezi více než 8 600 žadatelů.
Výkupní ceny hovězího masa se po letech dostaly na úroveň pokrývající náklady, zároveň se ale mluví o tom, že české zemědělství by se mělo postupně zbavovat závislosti na dotacích.
Evropa dnes dotuje systém, který vznikl před šedesáti lety. Platí za produkci, kterou by podle vlastních strategií měla omezovat. A zatímco politici mluví o udržitelnosti, peníze stále proudí jinam. Změna nenastane sama – a dotační politika rozhodně není neutrální. Je to mocný nástroj, který formuje to, co jíme. Zbývá jen otázka, jestli ho konečně začneme používat jinak.
Zdroj info: The Guardian
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
